Už , aby to bylo za mnou .....

 

Čtvrteční i Páteční den , tedy jen jeho část jsem trávil ve školní instituci , což bylo podivné , po poměrně dlouhé době , měl jsem tam sraz se spolužačkou , abychom se věnovali studiu , a tak jsem od profesora vypůjčil maturitní desky k Dějinám Umění a vše jsme běhěm dvou dnů probrali .Přesto se obávám , mám strach a nemohu opět spát , jíst ... už aby to bylo za mnou .
Nedávno jsem se vážil a zjistil , že již vážím jen 54 kilo ... ještě před pár měsíci jsem měl 63 .... jenže nejsem prozatím schopen to zarazit .
Ze čtvrtka na pátek jsem přespával (i když to není vhodné slovo , vzhledem k tomu , že jsem nespal) opět v bytě ve Varech , abych se mohl soutředit na studium , dnes večer se tam navracím a zůstávám tam až do utérý .Tudíž se nelekejte , že se ozvu až poté , nemám tam připojení k internetu .
Přesto se zde v uterý objevím a dám vedět jak jsem dopadl u té zkoušky.
Dnešní den strávím opět v té kouzelné společnosti , moc se těším ...
K maturitní zkoušce mi prosím držte palce ... musím ji zvládnout .
Vím , že tohle bude znít dosti zvláštně ... ale mě rozčiluje již jen jakýkoliv jeho pohyb , zvuk .. zakašlání ... jeho pohled a nedejbože když promluví . Mluvím o svém ( jak nerad mu říkám otec) otci.
je mi z něj zle , nejvíce mě rozčiluje , že si vůbec nic neuvědomuje ... nic ...vše je v pořádku ... nic se neděje ,  já potřebuji se toho zbavit ... nevím jak dlouho , jak dlouho budu ještě schopen to snášet. Neuvědomuje si jak moc mi ublížil , jak moc mě to poznamenalo,  v mých vztazích ... ve všem ...