Pokud ho nechcete otrávit a ujišťuji že kdybyste chtěla měla byste mé vřelé sympatie, tak vám nepomohu.

Co se to děje? Opakoval jsem si dnes celý den a nevěřícně sledoval dění kolem sebe .

Profesor Dějin umění , mě předešlého dne zcela jistě slyšel , když jsem mluvil o jeho nohách v uplých černých kalhotách, které mimochodem již dlouho neměl na sobě. Do dnešního dne , jistě to udělal schválně.

Proč mě vždy slyší , ve chvílích kdy by neměl ?Dnešní den byl hektický , velmi hektický , není dobré mít v jeden den všechny předměty a očekával u všech písemný test či zkoušení .Zvláště pak dom.ukol z německého jazyka a slovíčka.

Nalepil jsem do sešitu pár obrázků na téma SS/HP a uvědomil si , že jsem v podstatě provokatér, ale možná to vychovná ....... přejde bez povšimnutí , aj ked na to bych nesázel.

Studoval jsem samozřejmě dejiny a co se nestalo - písemná práce se nekonala , opět a tak se budu učit na příští týden .

Psali jsme písemnou práci z mé "milované" ekonomiky , ale udělal jsem jednu chybu . Tažen při zkoušení z technologie jsem nebyl , což však neplatí pro český jazyk . Náhodně jsem byl vybrán před tabuly, což by nebyl problém , kdybych se ta díla alespon trochu naučil . Ze tří děl jsem si vylosoval Čekání na Godota od Samuela Becketta, ( tak zoufale jsem si přál vylosovat Victora Huga) Tudíž to pro mě bylo zklamání . 15 minut mluvte o díle , které patří do absurdního dramatu a jsou v něm jen dvě hl.postavy , které vedou podivný rozhovor ..poněkud složité. Ano rozebral jsem symbolické pojetí -Godot-Bůh ,zaměřil se na popis děje a poté jsem měl charakterizovat neumělecký text , což jsem taktéž zvládl a výsledná známka tedy nebyla vůbec zlá , aj ked jednotku jsem neutržil .Odpolední vyučování -malba portrétu , což se mi poměrně povedlo .A poté jsem jel nadšen domů tím , že je to za mnou ....

Cestou domů motorovým kočárem se mi stále vracela jedna vzpomínka , vzpomínka na dobu kdy jsem pracoval v intersparu v KV a zavřel se na toaletě a myslím , že nemusím popisoval co jsem tam dělal, dlouho jsem si to pové vyčítal a snažil se vymyslet jak to zakrýt .Ale poté si vždy říkám ... klid , je to pryč ... již tě to neovládá , již to neděláš .

S tím odporným ....... nemohu být ani v jedné místnosti , snažím se , dělat , že je vše v pořádku , o nic nejde .. nic se nastalo , ale do háje .. nejde to . Chtěl bych mu vmést do tváře s chutí co si o něm myslím , že to co udělal ....

Nedá se zapomenout , na chvíli jsem to vytěsnil , ale vátilo se to a v daleko horší podobě .

Dnešní (ne)vydařený den

Dnešní (ne)vydařený den , Jak jinak než strávený ve školní instituci ,hned zprvu jsem zaspal , ano budík opět vyhlásil stávku a rozhodl se , že mě budit nebude a tak jsem vstal poměrně pozdě. Nicméně sedět v osm hodin v lavici jsem stihl.První hodina-ekonomika , kterou nesnáším , ale četl jsem slash tudíž jsem si tu hodinu velice zpříjemnil . Následná hodina dějin umění však byla přínosná a velmi zábavná . Díla jako "umělcovo hovno"  vám v paměti utkví a myslím , že již nezapomenete.
Dalších pět hodin jsem strávil malbou  a odpoledne jsem konečně vyrazil ven s mojí rybičkou , Sushi, obrazili jsme pár obchodů a vzhledem k tomu , že nakupy nejsou sálek kávy ani jednoho z nás , tedy vyjímnkou je nakupování knih , jsme to v brzké době vzdali.
Odcestoval jsem domů a zde mě čekalo jen další studium a domácí práce ...
Ale má zamilovanost vše činí snesitelnějším , cítím se štastně ... 

Uplněk(SS/RL).kapitolaa čtvrtá-sblížení

Severus scházel pomalým krokem po schodech ze své

ložnice do obývacího pokoje , kde

se nacházel Remus přesně tak jak jej tam v noci zanechal .

Ležel na pohovce , na zádech s rukama podél těla , hnědé vlasy spadané do

čela , měl poodhalenou vypracovanou hruď posetou tenkými jizvami a vypadal klidně.

Severus se posadil do křesla a rozhodl se prozatím svého společníka neprobouzet .

Tiše obracel stránky ve vskutku zajímavé, uchvacující, dechberoucí knize , kterou právě

svíral v rukou leč Po pár chvílích mu pohled sklouzl k onomu spícímu muži .

K muži , který měl ve tváři lehký blažený usměv , zřejmě o něčem krásném sní napadlo jej .

A Ačkoliv by chtěl , či spíše měl

pohled neodvrátil , Usedl blíže k němu a svou štíhlou , alabastrově bledou rukou pohladil

jeho výrazné líce ,přejel lehce přes lícní kost a chvíli ji tam ponechal .

Cítil z jeho kůže sálat hřejivé , příjemné teplo . Co to kruci dělá ? Rychle ruku

odtáhl a v jeho mysli se rozhostil zmatek . V tom zmatku se probouzelo i něco jiného ..touha ..touha dotknout se ho znovu , pohladit horkou kůži , rány , položit ruku na jeho čelist a políbit jej , vášnivě .. toužebně .

Políbit jej ? " s tím alkoholem bych to přehánět neměl " … Byl podiven vlastním myšlenkám

, co ho to napadá ? Ne , že by muže nikdy nepolíbil(vzpomněl si na Luciuse , na vznešeného aristokrata , který ho tehdy vzal pod svá ochranná křídla), ale tohle byl Remus , nepřítel i když bývalý ..školní léta

má přec již dávno za sebou , ale byl to stále ten všivý vlkodlak .

Ten , který se mu vysmíval , ten kdo společně s ostatními nazýval umaštěným srabusem .

Jeho mysl a jeho tělo si zdatně protiřečili , opatrně se nad něj nahnul , nepřál si jej však probudit, černé havraní vlasy pohladily tvář muže ležícího na pohovce .

Než se stačil Severus zamyslet nad svým plánovaným leč ještě neuskutečněným činem ,

byly jeho rty uchváceny ve vášní prostoupeném polibku , Remus jej na sebe povalil a on se na okamžik podvolil a poddal té touze . Rychle se však vzpamatoval , vstal a odtáhl se ..Byl evidentně zmaten .

" co jsi to udělal ? proč … co….?" Vyštěkl najednou a na Remusově tváři se rozlil slabý ruměnec ..

" Já … ehmmm..políbil jsem tě .. já nevím … chtěl jsem a když jsi byl tak blízko , bylo to čistě spontální , ale zopakoval bych to " Laškovně na Severuse mrknul .

Tomu v očích zajiskřilo a rázem se na Remuse vrhnul , líbal jej nespoutaně s vášní tak

dlouho potlačovanou , s citem , který dosud nebyl vyřčen .

Remus se polibkům zcela poddal , pootevřel svá horká ústa a nechal Severuse aby do nich jazykem vplul . Severus mu kolenem roztáhl nohy trochu od sebe a vtlačil ho do vzniklého místa ( To koleno ovšem , prozatím). Remus vydechl a zvrátil hlavu dozadu , Druhý muž se vrhl na jeho krk , který přímo vyzýval k polibku .

Postupoval svými rty od krku níže , svezl se tak k jeho nahé hrudi , jazykem obtáhl

jednu z jeho bradavek a zanechával tak za sebou vlhkou stopu .Rukou však přejížděl po kůži na stehně a směřoval ji k jedinému cíli .

K místu mezi Remusovými stehny , k místu kde mu momentálně nepokojně tepalo vzrušením . Obtáhl svými prsty znatelnou vybouleninu přes Jeho tmavé trenýrky a stiskl .

Tiše zasténal a nechal Severuse aby si počínal dále … Ten se svými lačnými rty přesul do jeho klína , stáhl mu trenýrky ke kotníkům a uchvátil jeho chloubu do úst .

Bylo znatelné , že to nečiní poprvé , počínal si s jistotou a zkušenostmi ..

Remus se hlasitě rozvzdychal a mezi vzdechy se slabě ozývalo " Severusi .. Severusi ano "

Severus zamručel , všichni přeci víme , že s plnou pusou se nemluví .

Odtáhl se od jeho chlouby a opět jej políbil, byl to polibek tvrdý a naléhavý .

Remus rozepínal knoflíčky na hábitu svého nového milence a v duchu poděkoval , když Seve použil hůlku a hábit bal rázem dole . Políbil tu bělostnou hrud , též posetou jizvami , avšak ne takovým množstvím . Tentokrát se usmyslel rozepnouti knoflík na jeho černých kalhotách , což se mu podařilo . Stáhl je dolů a pohleděl do tmavých očí , které se leskly chtíčem .

Vzal penis do úst a pohrával si sním , zuby přejížděl po jeho délce a vzrušení těch dvou narůstalo . Severus byl již nedočkavý , toužil být mu ještě blíže .

"lehni si a roztáhni nohy " Zavelel přísně a Remus tak učinil.. Ležel na pohovce a nabízel se mu jako děvka . Ne však doslovně , jen to tak vypadalo . Severus si vymáčkl trochu lubrikantu na prsty a rozhodl se připravit ho na vstup …Pomalu zasouval jeden prst a čekal na Remusovu reakci , který mu vyšel boky vstříc . Jemně přitlačil na uzlinku slasti a pousmál se když Remus vykřikl návalem vzrušení. K prvnímu prstu připojil druhý a následně i třetí .

Déle již nemohl čekat, příprava snad byla dostačující a jejich spojení se obejde bez větších bolestí a zranění . Severus se přibližoval k jeho vstupu a pomalu se tlačil dovnitř , nechal Remuse si zvyknout na ten pocit a poté přirazil . Oba Ted těžce oddechovali , Severusovi stékal po zádech pot a on zrychlil tempo …Lupin tentokrát jeho jméno křičel nikoliv šeptal ..

A popoháněl ho tak k vyvrcholení .. Prudší přírazy a touha … vášen .. Severus mu hleděl do přivřených očí a snažil se jej políbit … " Seve , už to nevydržím " vypravil, ze sebe udýchaně a Severus změnil uhel pronikaní , tak aby se otíral o jeho prostatu , což Však Remuse již opravdu dovedlo k vrcholu a potřísnil svému milenci břicho a nejen jemu i sobě .

Severus párkrát prudce přirazil a též vyvrcholil , zaplavoval tak tělo toho vlkodlaka horkým spermatem .. poté se svalil na něj … a těžce dýchal .

" Seve to bylo .. to bylo báječné " Vyřkl Lupin s tím blaženým úsměvem..

Oba té noci usnuli klidným spánkem .

Uplněk-(SS/RL)-kapitola třetí-odpuštění

Kapitola třetí - odpuštění

" Ty jsi se snažil na mě zapomenout ? Vím , že jsem ti ublížil ,ale moc mě to mrzí .

Nechtěl jsem ti ublížit opravdu "

" Na omluvu jsi měl dost času , ty přijdeš po letech s tím , že tě to mrzí a čekáš , že

ti odpustím ? "

"ne ..,ale Severusi už je dlouhá doba , stále se zlobíš ?"

"Mám vztek , to jsi uhodl , skoro jsi mě zabil "

Z jeho hlasu jako by sálalo něco temného , jako kapky jedu , které se pomalu vpíjejí do krve .

Ano masku nepřípustnosti nosí již řadu let a bojí se ..bojí se , že když ji odloží bude

mu ublíženo .

A tohle Remus věděl , věděl co se pod onou maskou skrývá . Že pod ní se nachází ten muž , kterého

před lety poznal . Že pod ní je ten bojácný , inteligentní a především citlivý muž . Ačkoliv vypadal

velmi popuzeně , byl to on .

V jeho očích by jste nenašli žádný cit , byly prázdné … tmavé a chladné . Ani na řeči jeho těla

by jste nerozpoznali nervozitu …

Uměl se ovládat …Sebekontrola . Posadil se do křesla a přemýšlel .

" Severusi , Zapomeň na to co se tehdy stalo , je to pryč .. lituji toho , měl jsem ti tehdy

říct kým jsem , ale přiliš jsem se bál "

" Čeho ? Že bych nepochopil , že jsi vlkodlak ? Ty jsi mě s těmi nebelvíry šikanoval a celé

roky tyranizoval ! Remusi to já jsem se bál! "

Přes jeho tvář se mihl první záblesk emocí , bylo to poprvé kdy přiznal , že měl tehdy strach .

Jakoby se v něm probudilo to dítě , kterým kdysi býval . A možná i to vedlo k

jeho rozhodnutí přidat se k temné straně, ten strach . Lucius Malfoy jej tehdy

přesvědčil a on mu důvěřoval . A jak to dopadlo ? Pán zla po pár letech padl ,

Severus se stal profesorem Lektvarů ma škole Čar a kouzel v Bradavicích . (1981) .

Pán zla opět povstal a jeho jedinou tužbou byla smrt Harryho Pottera , toho chlapce , který přežil .

Severus je však smrtijedem nadále , nic neodstraní znamení zla na jeho levém předloktí . Brumbál za ním

však stojí , plně mu důvěřuje a prozatím jen on ví přesně proč .

Ale to je již známá historie .

Severus hleděl na muže před sebou s nejistotou a podezřením .

"Johne Remusi Lupine , nemám jediný důvod proč bych ti měl odpustit , pokud

chceš mou pomoc , budeš si ji muset zasloužit " Pronesl opět tvrdě .

Rozhostilo se mezi nimi ticho , dlouhá pauza , bylo slyšet jen těžké oddechování .

" Dobrá , co mám udělat ?" Vydechl vzduch nahromaděný v plicích , svaly se mu napínaly a on doufal , že

Severus mu přecijen odpustí křivdy , kterých se na něm dopouštěl , když byli mladí .

" Lupine , proč jsi se zatraceně vracel ? proč jsi mě tu nemohl nechat ? Celé roky se tě snažím

vyvarovat a zanevřít a ty se tu prostě zjevíš .. " Mluvil tiše a pomalu ..

Jinak ledově klidný Severus Snape ztratil nervy jak se říká … zdá se , že před pánem zla , se dokázal

ovládnout daleko lépe .

Stačil jeden pohled tohoto vlkodlaka a on znervózněl … Vstal a vyšel před dům .

Musel se zklidnit , zhluboka dýchal a i když doufal , že zde nalezne klid ukázalo se

to jako velmi nepravděpodobné . Kdyby zůstal v Londýně možná by ho nevystopoval .

Stál a nechal ovívat svou tvář větrem , který nebyl silný , a jeho tvář spíše hladil .

" odpusť mi " Pronesl za jeho zády tiše , přecijen upřímně .

" Vrať se na pohovku " Zavrčel mu v odpověď , ale v jeho hlase už nebyla patrná

ta špetka nenávisti . Ten jed …byl to spíše rozkaz , nemoc z povolání .. dalo by se nazvat .

Lupin jej poslech , vrátil se na pohovku , natáhl svá rozbolavělá záda a přehodil přes

sebe přikrývku . Nechal ho u sebe , už jen to musí něco znamenat .

Po pár chvílích usnul ..byl vyčerpaný …

Severus se opět nacházel ve své ne příliš prostorné kuchyni , vařil čaj … silný čaj .

Jeho aroma se rozléhalo celým domem a zaplnilo tak prostor omamnou vůní .

Vůně směsi černého čaje a citronu .. jehož plátek se opět s lehkostí plavil na

hladině té zlatavěhnědé tekutiny . Usedl ke stolu a popíjel tak svůj Večerní šálek …

Remus se však probudil , mohla za to nejen ta vůně , ale i pocit … Vstal opatrně z postele

A došel do kuchyně .. chvíli stál ve dveřích a pozoroval tuto poněkud nostalgickou chvíli .

Bylo naprosté ticho , jen občas se ozvalo zacinkání lžičky o porcelán .

"Nemůžeš spát ? " Pronesl sedící muž klidně .

" chtěl jsem se zeptat na totéž "

" Já nemohu spát , šálek čaje to možná spraví …, dáš si také "

" Ano rád "

Severus postavil vodu na čaj a nabídl tak šálek svému společníkovi .

Konverzace byla již mnohem uvolněnější než toho odpoledne .

" Remusi .. odpouštím ti "

" prosím ? " Vyhrkl Remus překvapeně …

" Nenuť mě , abych to opakoval "

Remus se spokojeně usmál … zdá se , že Severus pookřál u šálku horkého čaje a v nočních pozdních hodinách .

Odpustil mu .. po letech zloby , zášti a nenávisti mu odpustil .

---

Uplněk-(SS/RL).kapitola druhá-shledání

Něco Ho však skutečně sledovalo a jeho bystré smysly to poznaly .. i když jim momentálně nedůvěřoval . Strávil na terase celé dopoledne a hlad ho přinutil se odebrat do kuchyně

a přecijen něco zakousnout , když byl nasycen , odebral se do křesla v obývacím pokoji .

Chvíli zde posečkal a zamhouřil oči . S leknutím se po pár minutách probudil .

Celý zbytek dne strávil četbou a odpočinkem . Venku se nahromadily mraky , z kterých se začaly na

zem snášet kapky vody . Slyšel jak bubnují o parapet a vyvolávalo to v něm spoustu vzpomínek .

Vzpomínky na dobu , kdy bylo vše jiné …tolik se toho změnilo . Nebyl si jistý , že všechny

ty změny byly k lepšímu .

Obloha potemněla a měsíc mohl právě dnes naplno projevit svou moc.

Což také udělal , zářil a osvětloval tak malý kousek krajiny .. byl dokonalý … v úplňku .

On však nebyl jediný na kom se tento jev projevoval … v jeho blízkosti byl momentálně

člověk ..ehmmm člověk by asi nebylo to správné označení . I když vesměs člověkem byl po větší část

svého života . Jeho změnu způsoboval pouze měsíc . A ted na scénu přichází ten vlkodlak ,nelekejte se

tento vlkodlak se vám bude zamlouvat . V jeho očích bylo možné spatřit hrůzu , strach a bolest .

Kdykoliv se proměnil v šelmu .. bylo to bolestivé .

Roztrhal většinu svého ošacení , jeho páteř se vyklenula a on se přihrbil , oči se změnili

a on se nedokázal ubránit . Z jeho prstů se staly spíše zvířecí tlapy s drápy .

Jeho tělo bylo pokryto srstí.Přesto byl podobnější člověku před vlkem .

Hledal pomoc a věděl u koho jí nalézt . Doufal , však , že získá odvahu

zaklepat na jeho dveře , ještě před proměnou .

Ale ti dva spolu dlouhou dobu nepromluvili a jemu trvalo dlouhou dobu než jej nalezl .

Ale podařilo … muž , kterého hledal byl uvnitř . Zavyl na měsíc ..rozeběhl se a

na malý okamžik se cítil svobodný .

Vyšel před dům ,pozoroval kapky deště a ve vzduchu ucítil podivný pach .

Jakoby cítil mokrého psa . Bylo to silnější než psí pach . Napadlo jej , že tohle již někdy cítil .

Než se nad tím stačil zamyslet udeřilo ho něco silně do tváře , ucítil drápy

zarývající se mu do tváře , po které mu stékal pramínek krve až k ústům . Ucítil tu železitou pachuť .

Vzpamatoval se a spatřil to před sebou . Vlkodlak naň hleděl a v tom pohledu

bylo něco co v životě již viděl . Remusi ? vyjekl překvapením … Vlkodlak se však otočil a vytratil do noci.

Běžel ve svitu měsíce a nechal muže stojícího před domem naprosto zmateného .

Ten se vrátil dovnitř a přemýšlel … Remus Lupin ? Přisahal by , že to byl on , ale

co by tu dělal ? To on ho snad stopoval a pronásledoval poslední tři dny ?

Odebral se do sklepení , nacházela se tu prostorná místnost pro jeho zálibu …Na policích

stály lahvičky s čímkoliv ..Od bylin až po živočichy . Delší dobu zde nebyl , věděl , že užívání lektvarů pro klidný spánek má i nepříznivý vliv na jeho organismus . Tak se rozhodl jej přestat užívat pravidelně .

Od té doby sem nevkročil , což bylo již pár měsíců .

Tentokrát ten lektvar , ale potřeboval .. Musel se již vyspat.. byl slabý a nevrlý .

Nevrlý byl ostatně téměř vždy . Postavil kotlík doprostřed stolu a shromažďoval

kolem sebe potřebné ingredience,Když Lektvar domísil užil jej .

Pomalým krokem se vlekl směrem do ložnice a upadl do postele .

A po dlouhé době spal .. skutečně spal - velmi tvrdě .Probudil se

již odpočatý , ale nic ho nemohlo připravit na to co jej čekalo venku . Otevřel dveře a před jeho prahem ležel proměnou vyčerpaný a zraněný Remus . Severus na něj překvapeně hleděl ,

nejprve nevěděl co si počít , ale po krátkém rozmyslu uvážil , že by ho měl odnést dovnitř .

Netroufl si , vynášet jej do schodů a tak ho uložil na pohovku v obývacím pokoji .

Přetáhl přes jeho ne příliš zahalené tělo deku ..odešel mu uvařit lektvar

na ty rány , které si nejspíše způsobil sám a když se nad ním skláněl aby

rány očistil , neušlo mu , že ačkoliv je to všivý vlkodlak a jeden z jeho někdejších

nepřátel je docela přitažlivý . Ležel tu před ním zcela bezbranný . Severu přejel

látkou namočenou v lektvaru přes ránu utrženou na jeho hrudi. Další se nacházela

na jeho břiše , pomalu přes jeho pevné svaly přejížděl svými štíhlými prsty a musel

připustit , že ho to vzrušovalo . Přecijen již je to dlouhá doba co měl nějakou společnost .

Remus s zachvěl a pousmál ..pootevřel oči a spatřil nad sebou Severuse , který měl

dlaň položenou na jeho hrudníku .

"Severusi ? pronesl slabě , ale s úlevou v hlase .

" Ano , Remusi jsem to já , co tu propána děláš ? "

" já .. hledal jsem tě , a úspěšně našel "

" ano ..ano , ale proč jsi měl hledal ?" nadzvedl obočí v tázavém gestu .

" potřeboval jsem pomoc "

" tak mé pomoci , se ti zachtělo a povíš mi proč bych ti měl pomáhat ? zrovna tobě ? "

" Severusi , vím , že za tou tvou maskou se skrývá lidská citlivá bytost , vím , že jsem se vždy nechoval dobře , ani dle pravidel , ale prosím …."

" Moc hezky prosíš , ale má odpověď je ne … nevím jak bych ti mohl pomoci "

" Ale ty mi můžeš pomoci , s tím problémem ,ohledně přeměny … Vlkodlačí lektvar , proměnu nezastaví ,ale zmírní její průběh a bude méně bolestivá , ty Severusi jsi přeci nejlepší v lektvarech a umíš jej připravit "

" Máš pravdu to umím , ale ještě jsi mi nedal jediný důvod proč bych měl ?"

" prosím ....Severusi copak jsi zapomněl jaké to bývalo mezi námi dříve ?"

" právě , že nezapomněl , ačkoliv jsem se zoufale snažil " vyštěkl Snape .

Uplněk (SS/RL)-kapitola první

Hustá mlha se tiše a s lehkostí vznášela nad jezerem .

Působilo to děsivě a romanticky zároveň . Slunce již zapadlo , začalo se smrákat a

na klidnou nedotčenou přírodu padlo šero .

Na obloze se vynořil ne příliš jasný měsíc .

Do úplňku zbývalo pouhých pár dní …měsíc dorůstal .

Což mělo na muže , který tu žil nepříznivý vliv . Ne , nelekejte se vlkodlakem nebyl.

Způsobovalo to jiný jev .. tím jevem byla nespavost . Ovlivňovalo to jeho spánek , který nikdy nebyl klidný .. v tomto období se však stal téměř nemožným . A tak muž ležící na posteli nemohl zamhouřil oči . Po dlouhém otálení a neúspěšných pokusech se rozhodl tento prostor opustit . Ocitl se v kuchyni , která nebyla prostorná ,ale jeho účelům zcela vyhovovala .

Málokdy zde něco uvařil , raději se stravoval nakoupeným jídlem , které nebylo náročné na přípravu a zpravidla potřebovalo jen nenáročnou úpravu , nepřiklad ohřev v mikrovlnné troubě . Dal vařit vodu na čaj , připravil šálek a vyčkával .

Sedíc za kulatým stolem byl mírně nervozní , pohleděl z okna , ale obklopovala ho černo-černá tma .

Z rozjímaní ho však vyrušil nepříjemný zvuk .. chvíli trvalo , nežli si uvědomil ..že ,voda se již vaří .

Vypnul plyn a nalil horkou vroucí vodu do šálku .

Čaj ji v brzké době zbarvil do zlatohněda , na hladině plul plátek citronu .

Zamíchal a smísil tento lahodný nápoj s cukrem uloženým na dně .

Přešel do obývacího pokoje , odložil šálek na dřevěný stůl umístěný pod oknem a rozhodl se rozdělat oheň v krbu . Začínalo být mrazivo , na krku se mu zježilo pár chloupků a on se otřásl .

Nakonec usedl do pohodlného křesla ke krbu , otevřel jednu ze svých knih a začetl se .

Byl to klidný večer.

Necítil se však klidný , něco ho silně zneklidňovalo …proto se rozhodl opustit Londýn a strávil nějaký čas tu ..

O samotě , ale účinné to moc nebylo …Musí tomu dát jen čas ..

Zda se však hodlá ještě dnes trochu uklidnit , bude to chtít více než jen šálek horkého čaje .

Pro tyto případy byl vybaven ..Vyňal z baru láhev skotské a přihnul si . Tělem se mu rozlévala vlna tepla .

Pohleděl na hodiny na krbové římse a mírně se podivil , tři hodiny ráno .

Nepociťoval únavu …cítil se klidněji .. spíše byl trochu omámen .

Když se z křesla zvedal ..zavrávoral , ale na nohou se naštěstí udržel .

Jak se dopravil do patra a překonal schodiště mu bylo záhadou .

Ale ocitl se v ložnici .. Opíral se o rám dvěří a hleděl do místnosti .

Ani tato místnost nebyla rozlehlá … prostorná postel , police s knihami , noční stolek

…Pomalu došel k posteli s svalil se na ni . Obličej zabořen do polštáře . doufal , že tentokrát již padne na jeho víčka ten opojný a sladký spánek . Potřeboval si odpočinout .. hlavou mu však vířilo tísice myšlenek a přesto se všechny týkaly jedné jediné osoby .

Může být tisíce kilometrů daleko a přesto v jeho mysli bude stále . Neuteče …

Po dlouhém dumaní si uvědomil , že za okny svítá a je tu nový den .

Podařilo se mu usnouti , ale když se po pár hodinách probudil …Cítil se znaveněji , než když ulehal ke spánku .

Rozbolela ho hlava a tak jeho kroky směřovaly do koupelny ..opláchl se ,ale neobtěžoval se s převlékáním . Sešel po schodech přes obývací pokoj do kuchyně . Nalil si sklenku vody a usedl opět ke stolu .

Neměl , ale hlad ..venku svítilo slunce , počasí v tomto ročním období bylo nevyzpytatelné .

Hleděl skrz skleněné tabule na terasu , na příjezdové cestě parkovalo jeho auto , bylo nutností . Do města to bylo poměrně daleko , jezdíval tam pouze na nákupy , ale nejraději by se jakémukoliv kontaktu s lidmi vyhnul . Přijel sem , jelikož si potřeboval odpočinout od rušného velkoměsta , kterým Londýn byl . Ano miloval jej , ale potřeboval být sám .

Byla to nutkavá a naléhavá potřeba … Zde samotu našel , kolem byla pouze příroda .

Lesy , jezero , které se nacházelo za jeho příbytkem . (Srubem) …

Ale přesto mu tu něco chybělo . Jeho pocity se nezklidnily .. Minulost ho dostihla .

Večer se rozhodl , ačkoliv to zní jakkoliv podivně , vydat se na jezero .

Tedy přesněji plout v něm .. Nasedl do loďky přivázané na břehu , když odvazoval lano .. uvědomil si , že v podstatě netušíc proč to činní . Uchopil pádlo a vyplul .. Nad jezerem se opět snášel ten mlžný opar .

Doufal však , že se z nebe nezačnou snášet kapky deště …

Pohleděl na oblohu a spatřil téměř dorostlý měsíc . Do úplňku scházel pouhý jeden den .

Měsíc Osvětloval Vodní hladinu a dodával tomu všemu kolem ještě tajemnější atmosféru .

On však neměl strach , zažil již spoustu strašných věcí a vedle nich vypadala tato chvíle jako procházka růžovým sadem . Hleděl na hladinu a matně se v ní odrážel jeho obličej .

Vypadal unaveně … byl unaven . Ocitl se přibližně uprostřed a zanechal pádlování ..

Zažehl plamen ve svítilně a opřel ji na přídi .. Byl již promrzlý .. a začal litovati , že měl tento bizardní nápad .

Jak pošetilé , vydat se v této tmě na jezero .. co tu dělá ? co hledá ?

Byl tu klid , slyšel jen vlastní oddechování … od úst se mu vznášela pára .. ochladilo se .

Přitáhl si látku kabátu těsněji k tělu a doufal , že na malou chvilku izoluje teplo uvnitř .

Prsty měl zkřehlé a téměř je necítil … zaslechl podivný zvuk .. otočil se , ale neviděl nic podezřelého , nejspíše jen nějaké zvíře . Klid .. pomyslel si . je tu klid .. ten klid , který tak potřeboval .

Snažil se uvolnit a odprosit svou mysl od vzpomínek ….

Ale ten prapodivný zvuk se ozval znovu a přisahal by , že blíže k němu .

Nebyl však vyděšen a ani ne tak hloupý aby se optat " kdo je tam ? " To vskutku ne .. ať to bylo cokoliv , jistě je to neškodné , je také možné , že jej šálí mysl … Oči měl dokořán otevřené , necítil se unavený , ačkoliv doufal , že plavba jej unaví . Nahnul se , ponořil prsty do ledové vody , která jej obklopovala . Když je z vody vytáhl , otřel je do látky a zasunul ruku do kapsy . Měl by se vrátit ..dopádloval ke břehu a uvázal loďku na stejné místo kde jí vzal . Nemohl se zbavit pocitu , že je pozorován . Jakoby jej něco nebo někdo sledoval .

Když osaměl v obývacím pokoji , byl klidnější .. zasedl ke krbu a zahříval se.

Byl na kost promrzlý .. četl .. Naučnou knihu , ačkoliv byl na tom se znalostmi velmi výborně. Mohl si dovolit sepsati takovou knihu i sám . Byl velmi vzdělaný .

Obracel stranu za stranou .. ale únava se nedostavila . A tak seděl u krbu dále . Pohlcen .. Úplněk měl vskutku magickou moc .Když nad ránem ulehal do postele , věděl , že snažit se usnouti by byla marná snaha . Jen tak ležel s rukama podél těla .. Hleděl na bledý bílý strop .

" Nemá to cenu "povzdechl si a vstal , vyšel v županu na terasu se šálkem v ruce ..Cítil na sobě ten pohled .. vtíravý pohled .., ale nespatřil nikoho kdo by se díval .

Možná začíná být paranoidní , i to je možné a ne zcela nepravděpodobné .

---