Kapitola třetí - odpuštění
" Ty jsi se snažil na mě zapomenout ? Vím , že jsem ti ublížil ,ale moc mě to mrzí .
Nechtěl jsem ti ublížit opravdu "
" Na omluvu jsi měl dost času , ty přijdeš po letech s tím , že tě to mrzí a čekáš , že
ti odpustím ? "
"ne ..,ale Severusi už je dlouhá doba , stále se zlobíš ?"
"Mám vztek , to jsi uhodl , skoro jsi mě zabil "
Z jeho hlasu jako by sálalo něco temného , jako kapky jedu , které se pomalu vpíjejí do krve .
Ano masku nepřípustnosti nosí již řadu let a bojí se ..bojí se , že když ji odloží bude
mu ublíženo .
A tohle Remus věděl , věděl co se pod onou maskou skrývá . Že pod ní se nachází ten muž , kterého
před lety poznal . Že pod ní je ten bojácný , inteligentní a především citlivý muž . Ačkoliv vypadal
velmi popuzeně , byl to on .
V jeho očích by jste nenašli žádný cit , byly prázdné … tmavé a chladné . Ani na řeči jeho těla
by jste nerozpoznali nervozitu …
Uměl se ovládat …Sebekontrola . Posadil se do křesla a přemýšlel .
" Severusi , Zapomeň na to co se tehdy stalo , je to pryč .. lituji toho , měl jsem ti tehdy
říct kým jsem , ale přiliš jsem se bál "
" Čeho ? Že bych nepochopil , že jsi vlkodlak ? Ty jsi mě s těmi nebelvíry šikanoval a celé
roky tyranizoval ! Remusi to já jsem se bál! "
Přes jeho tvář se mihl první záblesk emocí , bylo to poprvé kdy přiznal , že měl tehdy strach .
Jakoby se v něm probudilo to dítě , kterým kdysi býval . A možná i to vedlo k
jeho rozhodnutí přidat se k temné straně, ten strach . Lucius Malfoy jej tehdy
přesvědčil a on mu důvěřoval . A jak to dopadlo ? Pán zla po pár letech padl ,
Severus se stal profesorem Lektvarů ma škole Čar a kouzel v Bradavicích . (1981) .
Pán zla opět povstal a jeho jedinou tužbou byla smrt Harryho Pottera , toho chlapce , který přežil .
Severus je však smrtijedem nadále , nic neodstraní znamení zla na jeho levém předloktí . Brumbál za ním
však stojí , plně mu důvěřuje a prozatím jen on ví přesně proč .
Ale to je již známá historie .
Severus hleděl na muže před sebou s nejistotou a podezřením .
"Johne Remusi Lupine , nemám jediný důvod proč bych ti měl odpustit , pokud
chceš mou pomoc , budeš si ji muset zasloužit " Pronesl opět tvrdě .
Rozhostilo se mezi nimi ticho , dlouhá pauza , bylo slyšet jen těžké oddechování .
" Dobrá , co mám udělat ?" Vydechl vzduch nahromaděný v plicích , svaly se mu napínaly a on doufal , že
Severus mu přecijen odpustí křivdy , kterých se na něm dopouštěl , když byli mladí .
" Lupine , proč jsi se zatraceně vracel ? proč jsi mě tu nemohl nechat ? Celé roky se tě snažím
vyvarovat a zanevřít a ty se tu prostě zjevíš .. " Mluvil tiše a pomalu ..
Jinak ledově klidný Severus Snape ztratil nervy jak se říká … zdá se , že před pánem zla , se dokázal
ovládnout daleko lépe .
Stačil jeden pohled tohoto vlkodlaka a on znervózněl … Vstal a vyšel před dům .
Musel se zklidnit , zhluboka dýchal a i když doufal , že zde nalezne klid ukázalo se
to jako velmi nepravděpodobné . Kdyby zůstal v Londýně možná by ho nevystopoval .
Stál a nechal ovívat svou tvář větrem , který nebyl silný , a jeho tvář spíše hladil .
" odpusť mi " Pronesl za jeho zády tiše , přecijen upřímně .
" Vrať se na pohovku " Zavrčel mu v odpověď , ale v jeho hlase už nebyla patrná
ta špetka nenávisti . Ten jed …byl to spíše rozkaz , nemoc z povolání .. dalo by se nazvat .
Lupin jej poslech , vrátil se na pohovku , natáhl svá rozbolavělá záda a přehodil přes
sebe přikrývku . Nechal ho u sebe , už jen to musí něco znamenat .
Po pár chvílích usnul ..byl vyčerpaný …
Severus se opět nacházel ve své ne příliš prostorné kuchyni , vařil čaj … silný čaj .
Jeho aroma se rozléhalo celým domem a zaplnilo tak prostor omamnou vůní .
Vůně směsi černého čaje a citronu .. jehož plátek se opět s lehkostí plavil na
hladině té zlatavěhnědé tekutiny . Usedl ke stolu a popíjel tak svůj Večerní šálek …
Remus se však probudil , mohla za to nejen ta vůně , ale i pocit … Vstal opatrně z postele
A došel do kuchyně .. chvíli stál ve dveřích a pozoroval tuto poněkud nostalgickou chvíli .
Bylo naprosté ticho , jen občas se ozvalo zacinkání lžičky o porcelán .
"Nemůžeš spát ? " Pronesl sedící muž klidně .
" chtěl jsem se zeptat na totéž "
" Já nemohu spát , šálek čaje to možná spraví …, dáš si také "
" Ano rád "
Severus postavil vodu na čaj a nabídl tak šálek svému společníkovi .
Konverzace byla již mnohem uvolněnější než toho odpoledne .
" Remusi .. odpouštím ti "
" prosím ? " Vyhrkl Remus překvapeně …
" Nenuť mě , abych to opakoval "
Remus se spokojeně usmál … zdá se , že Severus pookřál u šálku horkého čaje a v nočních pozdních hodinách .
Odpustil mu .. po letech zloby , zášti a nenávisti mu odpustil .
Žádné komentáře:
Okomentovat