sobota 23. března 2013

Vítr ve vlasech , úsměv na rtváři a láska v duši !

Právě jsem dorazil domů a cítím se štastně , prožil jsem užasný den , opravdu kouzelný , smál jsem se a cítím se fantasticky.
Nádherný opojný pocit , jsem štasten !!! Zní to možná podivně , ale je tomu tak.
Nevím zda jsem někdy cítil něco podobného , něco takového jako právě v posledních dnech a měsících . I když vše není dokonalé a tak jak bych si přál , například to , že bych se nejraději odstěhoval tak jsem štastný .
Mám chuť štestím řvát , zpívat a smát se.



Teraz hledím na Harryho Pottera na slovenské televizi vysílají šestý díl -tedy můj neojoblíbenější -princ dvojí krve .
Sedím doma a s bratrem koukáme a popíjíme čaj , i to je čudné ....ale bratr je na mě v poslední době moc milý a dokonce již ani není naštvaný z toho , že jsem mu vymyslel Dietu a on jí dodržuje a přřijde mi dokonce , že mu to chutná :-)




Je mi skvěle , přáji vám tedy krásný večer a usměv !
Váš Henry

středa 20. března 2013

Jedno kuře grilované v krbu na deštníku...


Dnes si možno budu dosti protiřečit a sám tyto pocity nechápu , ale prostě to tak je .
Vše se hroutí , hroutí jako domeček z karet , jedna část mé maturitní práce nedopadla dle mých představ a
barva se odlupuje , což je poměrně velký problém, není však čas abych začal znovu , tlačí mě termíny.
Tudíž budu dělat co se dá abych zachránil alespon ten zbytek.Maturitní zkouška za dveřmi a já mám pocit , že jsem hloupý a trpím výpadky paměti.


Zítřejšího dne budu míti samé suplované hodiny , bohužel ... Dokonce i suplovanou hodinu dějin umění , z čehož jsem značně zklamán, a suplované odpolední vyučování- a zaskakovat bude někdo koho absolutně netrávím a jsem velice potěšen , že mě za normálních okolností nevyučuje , nebot tyto typy mužů opravdu nemusím , ne jen , že hledí kam nemá , má samé poznámky a myslí , že je vtipný ... a je jen trapný a oplzlý . Přežít to však budu museti , a taktéž mě čeká beseda-proč ? Beseda s no .. s pánem , který na mě taktéž valný dojem neudělal, at svou vírou , či svými přesvědčeními .Často si říkám , zda moji spolužáci nemluví jinou řečí nežli já , ale mnohdy nerozumím polovině věty , jelikož některá výraziva jsou mi zcela cizí , věkový rozdíl mezi námi není tak velký , jsem jen já tak zatrzelý a nazývám věci pravými jmény ?
Ale teraz bych začal s tím pozitivnějším , dnes jsem vyrazil ven se Sushi , což je vždy skvělé! Hovořili jsme a bavili se.


Tu druhou část mé pozitivní nálady si však nechám pro sebe , nemusíte vědět všechno :-) Mám velmi dobrou náladu , což je za těchto okolností dosti podivné, ale jsem doma sám a hudba se line celým bytem a mě dodává energii , myslím stále na ........ , a to není neobvyklé . Láska dělá s člověkem divy.









čtvrtek 7. března 2013

David Bowie-The Stars-The Next Day

Jelikož album tohoto skvostného umělce vyjde 11.března , nabízím k poslechu další singl z jeho nové desky The Next Day i s oficiálním videoklipem

středa 6. března 2013

Vždycky (Vanitas-Marnost-Pomíjivost)

Byl jsem zcela vyčerpán,znaven událostmi posledních dnů.Toužil jsem
zabořit svou ztěžklou hlavu do polštáře a vydechnout .
Alespon na ten krátký okamžik se cítit volněji ,bezstarostněji což mi umožnoval jen spánek .
Ulehl jsem do postele a nechal přikrývku pohladit mou kůži .
Opojné...Zavřel jsem svá víčka a snil.

Když jsem se probudil ,cítil jsem chlad na bosích nohou .Slabý vánek z pootevřeného okna
mi ovíval obličej .Pohrával si s mými vlasy.S vlasy jenž mi
sahaly po ramena ... pohraval si s prameny jako se stébly trávy .Bylo to uklidnující .

Vešel jsem do kuchyně ..neměl jsem však hlad, neměl jsem na jidlo nejmenší pomyšlení .
Dal bych si však šálek čaje .. Postavil jsem konvici nad plamen ..a čekal.
Černý čaj tři cukry a kapka citronu ..přesně tak jsem jej měl vždy rád .
Usedl jsem k hrnku a přemýšlel .
Dnes bylo za oknem zataženo ,podzimní počasí .deště ..
příroda jen vyřila barvami .Toto období jsem měl nejraději .
Patetičnost se stavala denodenní součástí mého života .
Vzpomínal jsem..bylo to bolestivé ,ale bez něj je můj život tak prázdný .
Hrozně mi chybí ,postrádám vše... co mohl nabídnouti .
Ten okouzlující smích .vyraz v jeho tváři když přemýšlel .jiskru v jeho očích .
Pochopení a láska jimiž mě vždy obdařil.

Ucítil jsem ruku na svém rameni
"co tu děláš ?" (vykřikl jsem udivem)
"jsem tu přeci s tebou "
" to není možné ...vždyt ..."
"pšššt."(.zlehka se dotkl ukazováčkem mých rtů.)
Objal jsem ho pevně ..již jsem ho nechtěl ztratit ..nechtěl jsem o něj znovu přijit.
Nasál jsem jeho vůni a nechtěl ji nikdy zapomenout .
Držel mě pěvně a já cítil opět ten pocit bezpečí ..
"Miluji tě " zešeptal jsem
"já těbe taky ty malej bastarde"
Usmál jsem se...věděl jsem ,že to tak nemyslí ..rád mě škádlil ..
aby nemusel přiznat své city..a být romantik ...Miloval jsem  ho i s tou jízlivostí
a sarkasmem ,miloval jsem přesně takového .
Polibil jsem ho..a kradl z jeho ust další a další polibky.
Bylo to plné citu ..činy mluvily vzdy za něj .
"chyběl jsi mi "
"nepovídej ..."
Objal mě ...pil jsem čaj a nemohl se nabažit pohledu na něj .
Sledoval jsem ho s pečlivostí...
Vrátil se...nečekal jsem to..vždyt .... není to možné ...
Opětovně jsem ho líbal . a projevoval mu svou lásku .
Hladil jsem jeho vlasy.
Uchopil jsem jeho tvář do svýh dlaní a pohleděl mu do očí .
Ta jiskra tam byla... on tu byl ... usměv na rtech a pohled který mi propaloval duši .


Najednou byl opět pryč ...zmizel stejně rychle jako se objevil ..a já ho pět budu postrádat.
Dokud znovu nepřijde.Dokud se opět neobjeví ..dokud ho opět nepolíbim .A nesevřu jej v náručí .


Mrtvý je již dva roky ..a já jej vídám i mimo své sny ..
Na pár chvil věřím ,že je tu stále se mnou .
Že nás ani smrt nedokáže rozdělit .
Možná jen sním ,možná jsou to jen mé představy ,přeludy .. a pokud ano ..jsem za ně tedy vděčný ..
je to skutečné .. on mi přijde skutečný ...bez něj bych nikdy nedokázal jit dál .
A proto ..když se mě někdo optá ...zda miluji ...odpovím ..."vždycky " jej budu milovat .

Vzpomínka-(Vanitas-marnost-pomíjivost)

Zavládlo naprosté ticho ,jenž jsem se ,ale po chvili rozhodl přerušit hudbou
linoucí se z gramofonové desky.
Usadil jsem se do pohodlného křesla.Otevřel tabatěrku
a sáhl po jedné cigaretě ,umístil jsem si jí mezi rty a připálil.

Má ruka se ladně zvedala abych se opět svými rty dotkl oné cigarety ..a potáhl..
Naplnovalo mě to jistým pocitem klidu .V bytě bylo již šero a tak
jsem mohl spatřit kouř zvedající se vzhůru.

Ozvalo se takové vysoké řinčení ...chvíli však trvalo než jsem si uvědomil,že je to telefon ...
,,ano?"
"zdravím tě, jsi doma?"
"ovšem ,(vyndal jsem si z ust cigaretu a vydechl kouř) jsem doma"
"ty zase kouříš?"
"ano ,jak jsi to ..."
"poznal? jednoduše ta mezera mezi slovy je krátká ,ale znatelná"
" (zasmál jsem se ) ,přijdeš?"
" ano"
Zavěsil jsem sluchátko a opět se usadil ... byl jsem z jeho navštěvy mírně nervozní ....
Další cigareta se dotkla mých rtů...to mě uklidní ,alespon trochu .
Když jsem spatřil oknem jak přichází ,hodil jsem přes sebe kabát nazul boty a seběhl do zimní noci .
Padal sníh ...jak mi to ted prijdě patetické ...objal jsem ho .
Potřěboval jsem již nějaký lidský kontakt.
"co procházka?" navrhl nadšeně
" nekdo by nás mohl spatřit"
" a myslíš ,že když nás někdo uvidí jak mi tu visíš kolem krku ,nebude nic namítat"
" dobrá vyhrál jsi "
Nabídl mi své ramě a já je po chvíly rozmyslu přijal .
Když nad tím uvažuji dnes byl jsem jako naivní malá školačka ,toužící po chvilce romantiky.
Jak pošetilé ,ale byl jsem zamilovaný .... a zamilovaní lidé dělají hloupé věci ...
" chběl jsi mi"
" ty mě též ,ty mě též drahý"
Přitiskl jsem se více k němu ...zatoužil jsem
ho políbit, když jsem se přibližoval ústy k těm jeho
ucítil jsem napětí ,ale zrušil tu mezeru mezi
námi a polibil mě .Bylo to něžné ,vášnivé ..
po chvíly náruživé .Chtěl jsem aby tato chvíle nikdy neskončila.
Odtrhl se ode mne a usmál se.
Podal jsem mu cigaretu a sám si jednu zapálil,,kráčeli jsme nocí jako dva staří známí .
Kouřili jsme silné cigarety a byli tajnými milenci .
Před světem jsme toho tolik ukrývali...,ale bylo to nutné .
Společnost tehdy zřejmě nebyla připravená na to aby přijala odlišnosti.
Veškeré mé vzpomínky se mi promítají jako obraz na plátně , já nemínim zapomenout .
Od této doby uběhlo pár let ...a i když nerad musím přiznat chybí mi ...
Víc než cokoliv jiného.
Vzpomínat je možná krok vzad ,ale bez něj nechci jít nikdy kupředu .

neděle 3. března 2013

Kráávo ... zavolej mi taxíka do nemocnice



Sobotní den ... volný den ...Právě hledím na filmový snímek pokoj 1408 , který sic vysílali již včera a dnes jej opakují
, ale vzhledem k tomu , že patří mezi mé oblíbené , neodolal jsem. Knižní předloha je též báječná .
Ráno započalo jako obvykle mým probuzením , byl jsem potěšen tím ... že ten ........ šel do práce a tak jsem měl klid , alespon trochu klidu . Poslouchal jsem hudbu a snažil se na nic nemyslet.
Odpoledne jsem vyrazil ven , bylo velmi pěkně.Večer jsem vyrazil s mámou do varů , na menší nákup .
Vcelku poklidný den , dočetl jsem další knihu a tak zítřejšího dne započnu čísti novou . Dnes jsem procházel kolem knihkupectví a narazil na další počin Spisovatelky s velkým S ... Tana Franch -ztracený přístav .
Vlastním již její tři knihy a jsem tedy zvědav i na tuto , těším se až si ji půjdu zakoupit.Což jsem bohužel nemohl učinit hned, jelikož Mám doma Pár nových knih a zařekl jsem se , že dokud je nedočtu , nezakoupím novou .
Tudíž tomu dávám nanejvýš dva týdny ...
Celý zítřejší den( vlastně již dnešní den) strávím studiem , musím... vyřeším dom.ukoly a naučím se novou látku, maturita se kvapem blíží a já jsem stále nervoznější a nervoznější . Musím tuto zkoušku z dospělosti složit, snažím se nepřipustet si jinou možnost .
A jaký byl vás den ? Nějaké plány na neděli ?
Loučím se Mes Amis
Váš Henry