Jelikož včerejšího dne oslavil již 70.narozeniny ..( a neměli bychom na ně zapomínat :-).

 

Trvalo dlouho než jsem si vůbec uvědomil , že mám problém

 Já před dvěmi lety - hruba 60 kg ....


Firemní večeři jsem ve zdraví přežil , ano neobešlo se to bez potíží zcela , ale nebylo to tak zlé jak jsem předpokládal , Objednal jsem si ryži a nějaké krutí maso se zeleninou , nesnědl jsem sni polovinu a cítil jsem se naprosto plný ... přecpaný ... již takto jsem se dosti přemáhal . Vedle mě seděla máma a pozorovala mě , jako by zkoumala kolik toho vlastně sním . Ostatní se podivovali a ptali se zda mi to vůbec chutná , řekl jsem , že již nemohu a nechal si jídlo zabalit sebou domů .
Když mi jej slečna přinesla , a optala se zda mi chutnalo, má máma pronesla poznámku " ano , tuhle porci jídla má on ještě na týden " usmála se však a objala mě , což mě dosti překvapilo .. brala to jako vtip ... ostatní si objednali ještě dezert a krokety a spoustu dalšího jídla a já jen zdvořile odmítal a nakonec jsem si objednal kávu , kterou mám opravdu rád ..
Moji kolegové popíjeli , což já již nedělám a alkoholu se vyhýbám jako čert kříže , a tak jsme byli s mámou jedinní zcela střízlivý  .. jsem na ni pyšný .. ano řekl jsem jí to ... chci , aby věděla , že
to tak cítím , že to ocenuji a že si ji vážím .
Dorazil jsem domů , četl ... a nakonec ulehl ke spánku .
Dnes ráno jsem , ale neodolal a zvážil jsem se ...a nestačil jsem se divil ..
čekal jsem , že trochu přiberu , ale já zhubl ... mám 48 kg přesně ...co se to děje ?
Byl jsem včera celý den se svým drahouškem , opravdu jej miluji celým srdcem a jsem si jistý , že on je ten pravý ! A řekl mi , že si mě v pondělí zváží ... vyděsilo mě to ...jelikož jsem ještě včera vážil skoro 49 a doufal jsem , že naberu a v pondělí mu udělám radost ...
Ale dnes jsem zjistil , že jej zklamu ...že budu mít méně než jsem mu řekl ... ještě nedávno
řekl " že by má váha , alespon něměla ukázat pod 50" a já mám pod 50 a když včera řekl , že jsem pohubl i v obličeji a já mu tvrdil , že ne ... ukázal mi mé staré fotografie , fotografie kde jsem před rokem ....a já jsem na ně hleděl a v hlavě mi běžělo " to jsem já ? takto jsem vypadal " ty kalhoty z té fotky mi jsou dnes obrovské " Pak se mě optal přímo " přišel jsi si tehdy tlustý ?" a já odvětil " že ani ne " poté nsáledovala otázka " přijdeš si  tlustý dnes ?" a já jsem jen sklonil hlavu ..
a musel přiznat , že ano .... jakto , že mě ostatní vnímají jako hubeného , ale já sám to nevidím ... vidím jen ....Nevím zda jsem schopen to překonat takto rychle ...
Dnes jsem vyrazil na nákup a koupil všem z rodiny zmzlinu až na sebe , když se poté ptali řekl jsem" snědl jsem ji po cestě " I tak jsem šel do obchodu s cílem zakoupit lupínky , měl jsem na ně chut , jsou dobré , ale nekoupil jsem je ... stál jsem tam a zkoumal jednotlivá balení a nerozhodl se ani pro jedno ....nejsem schopný ani nakoupit ...
Musím jet nakoupit oblečení , mám již jen jedny kalhoty , které mi padnou a jedny šortky , oboje jsem zakoupil nedávno v dětském oddělení , mají štítek pro 13 let  , měl jsem 53 kg když jsem je kupoval...musím zakoupit něco co mi nebude velké ... když si na sebe vezmu něco co je mi velké vypadá to směšně a každému dojde , že jsem zhubnul ..
musím bojovat .... dnes jsem snědl trochu rýže, rybíz a nízkotučný cottage ..ale hodinu cvičení mám již za sebou ...možná si dám ještě jednu ... uvidím ...
Chtěl bych být normální .. chtěl bych normálně jist , ale bojím se toho ... kdybych jedl a nepřibíral .. což není možné .... bylo by to dobré ...

63 kg

 Toto je fotografie na , které jsem více jak před rokem , změnilo se toho spoustu , mám o 15 kg méně ,a o něco delší vlasy ...na fotografie se usmívám , a dnes jsem štastnější v osobním životě , to ano , jsem zamilovaný ! jen mám problém s fyzickou stránkou své osoby ...
Sako , které mám na sobě na té fotce, je mi dnes hodně velké

Ale , chtěl jsem tímto článkem vzdělit i něco více ... nedovolte to , všem , kteří se snaží zhubnout a nemají nadváhu bych chtěl řici jen jediné , nedělejte to ... neměnte to , neměnte své stravovací návyky a budte se sebou spokojení ... jelikož by se vám to mohlo velice lehce vymknout z ruky ... a když by jsme měli prvotní cíl třeba zhubnu 5 kg , když by jste ho dosáhli , nemuselo by vám to stačit ... a poté by jste zhubli více a více ... ne ... NE ! pokud se rozhodnete hubnout tak zdravě a ne hladověním .. mě se to zřejmě vymklo a trvalo mi dlouho než jsem si vůbec uvědomil , že mám problém .

Nenávidím ho za to co mi provedl a nenávidím sebe za to , že jsem to dopustil !

Mám obavy , i když dnes jsem byl poměrně uspěšný , i když jak se to vezme , pro sebe ne ..

jelikož mám z toho vyčítky , ale přítel má radost , jelikož jsem mu dnes mohl vzdělit ... jedl jsem ...

Dnes jsem snědl kousek okurky , dva krajíce chleba s medem a kousek melounu .

Cítím se provinile , ale vím , že bych neměl .Byl jsem dvě hodiny v práci a necelé dvě hodiny cvičil ...Říkám si kdy se to stalo ? kdy se z toho stalo tohle ?

Zítra budu celý den sním , s mým miláčkem

Ale večer mě čeká firemní večeře , nemám obavy z kolegů , to ne .... s těmi poměrně vycházím , ani nemám obavy z vedoucího ... ne , mé obavy vzbuzuje již jen to slovo ... večeře .... to znamená , že budu muset něco sníst , bojím se ... co si jen objednám ? dokáží sníst alespon rýži a kousek ryby ? co kdybych si dal jen něco malého ?

Zatraceně , v tuto chvíli je nevýhoda , že pracuju tam kde má máma , což znamená , že na té večeři bude též ....

Předevčírem si mne dobírala , že prý jsem podvyživený , tvrdil jsem ji , že ne ... a lhal ji v tom kolik vlastně vážím ...

Řekl jsem " ne , mám 53 kilo , jsem v normě " a v duchu mi běželo " hlavně at mě neváží a nedozví se , že vážím 49 kg"

Přemýšlím o jídle , což jsem dříve také nedělal ... říkám si sním to , nesmím ? mohu to sníst ? přiberu potom ? kolik to má kalorii ? stal jsem se posedlým ...neviem , co se stalo ... tak nějak jsem počítal , že mě vezmou na vysokou a nestalo se to , a já nevím co dál , nejde ani tak o tom , že sa studium o rok odloží , jde o to, že tu budu muset celý rok vydržet , že tu budu ... spoléhal jsem na to , že se odstěhuji , že většinu týdne budu pryč , at už na koleji , či jinde .. ale ...

Nenávidím se , nejen takto fyzicky ... nejde jen o to , že mám ohromná stehna , nebo , že se mi nelíbí mé břicho ... je to tam uvnitř ...cítím se neschopný , cítím se strašně , protože se mi to vrací a já nemozem dál ... nemohu se přes to přenést , dokud tu on je , dokud bydlím s tím kdo mi neustále připomíná , co všechno se v mém životě " zkurvilo " omlouvám se , nemohu použít jiný výraz ... nejde to , dokud on je tu .. já potřebuji odtud pryč ...citím se provinile , protože jsem to dovolil , měl strach a nic neudělal ... nebyl jsem schopný se ani pohnout .. měl jsem odporovat , měl jsem něco udělat ... cokoliv a prostě to nedopustit .. kdybych již tehdy něco udělal ... nikdy by se to nestalo znovu ... možná by se to vůbec nikdy nestalo ... ale .... jsem tím vinnen ...

Nenávidím ho za to co mi provedl a nenávidím sebe za to , že jsem to dopustil ...!!!

What is happening to me ?

Tento článek bude velice osobní , ale doufám , že se vyhne jakékoliv kritice či moralizování , vzhledem k tomu , že já si vše plně uvědomuji . Začalo to obyčejnou dietou , kterou jsem naplánoval pro svého bratra , aby v tom nebyl sám

rozhodl jsem se , že se přízpůsobím a začnu jísti zdravěji . Naplánoval jsem jídelníček a držel se ho , vařil jsem pro nás dva večeře a obědy , a zakazoval mu jísti tučné jídlo . Nicméně se to minulo učinkem , můj bratr jedl když jsem nebyl doma, nebo se nacpával venku (většinou párky) Já se však nevzdával a pokračoval , každý týden jsem stoupal na váhu v očekávání zda tato forma funguje .Můj bratr nezhubl téměř nic a já již po týdnu zhubl 3 kila , za dva týdny jsem měl šest kilo dole

a připadal jsem si zdravěji. Tehdy jsem vážil 57 kilo a nenapadlo mě nic lepšího než si řici , že zhubnu alespon na 55 , což se mi v brzké době podařilo . Den před maturitou jsem vážil 54 kilo .

Tehdy si také mé změny všimlo okolí ... Začal jsem být poměrně kontrolovánán ,jelikož máma začala mít strach .

A v té době se mi to vymklo z rukou, samozřějmě jsem si to neuvědomil ...

Týden jsem strávil pouze o třech šálcích kávy denně a má váha klesla na 52 , paradoxně jsem měl radost

, ale řekl jsem si , že to již stačí ... že více hubený být nechci ...Stačilo pár týdnů ...

a já vážím necelých 49 kilo .Začal jsem mít z jídla strach , odmítám jej ... a mám k němu nechut ... pokud nemusím ..

nejím .... Ale já musím ... přítel má o mě strach .. bojí se , že to zajde příliš daleko .

Ale mě nepříjde , že bych se změnil .. jediné na čem to pozoruji , je mé oblečení ... kalhoty jsou velké ...pásek je mi volný.. A tak i když jsem dřív navštěvoval obchodní domy s tím , že nechápu ty , kteří mají velikost XS,S ....tak k nim dnes patřím ...a tak nikdy neříkejte nikdy .... já byl ještě před vánoci přesvědčen , že mě se to nikdy týkat nebude ....

a podívejme dnes ....

Ano příčina je někde jinde .... ta nechut k jídlu je způsobena psychikou ...ale....

Dokonce já , který nikdy nechodil cvičit , ani do tělocvičny na škole .... cvičím dvě hodiny denně ...

běhám..

Mám hrůzu z každého nabraného kila ... vážím se třikrát denně , abych se ujistil , že nepřibírám i když něco málo sním , vše kontroluji , jdu do obchodu a strávím tak hodinu jen proto , že si nemohu nic vybrat a nakonec odcházím s okurkou , nebo rajčetem ...občas sním i kuskus , nebo cottage ....

Ale nesáhnu po něčem co mi prostě chutná ,i kdybych chtěl ... Mám problém to sníst ...

Když jsem byl veškerý čas s přítelem věděl jsem , že ho nesmím zklamat , že před ním musím něco sníst a pomáhalo mi , že mě pozoruje , že jí se mnou ...

ale když jsem doma , mám s tím stále problém ......ale snažím se ....nejsem v tom sám ... on je se mnou a i když u mě nesedí při každém jídle , vím , že se mě zeptá zda jsem jedl a co a já se budu muset přiznat a to mě pohání k tomu ,alespon něco málo sníst .A tak uplně nehladovím a i když nepřibírám tak ani nehubnu ....

Možná vám tento článek bude připadat podivný , ale já potřeboval jsem se vypsat ...

Nějak to ventilovat ...