What is happening to me ?

Tento článek bude velice osobní , ale doufám , že se vyhne jakékoliv kritice či moralizování , vzhledem k tomu , že já si vše plně uvědomuji . Začalo to obyčejnou dietou , kterou jsem naplánoval pro svého bratra , aby v tom nebyl sám

rozhodl jsem se , že se přízpůsobím a začnu jísti zdravěji . Naplánoval jsem jídelníček a držel se ho , vařil jsem pro nás dva večeře a obědy , a zakazoval mu jísti tučné jídlo . Nicméně se to minulo učinkem , můj bratr jedl když jsem nebyl doma, nebo se nacpával venku (většinou párky) Já se však nevzdával a pokračoval , každý týden jsem stoupal na váhu v očekávání zda tato forma funguje .Můj bratr nezhubl téměř nic a já již po týdnu zhubl 3 kila , za dva týdny jsem měl šest kilo dole

a připadal jsem si zdravěji. Tehdy jsem vážil 57 kilo a nenapadlo mě nic lepšího než si řici , že zhubnu alespon na 55 , což se mi v brzké době podařilo . Den před maturitou jsem vážil 54 kilo .

Tehdy si také mé změny všimlo okolí ... Začal jsem být poměrně kontrolovánán ,jelikož máma začala mít strach .

A v té době se mi to vymklo z rukou, samozřějmě jsem si to neuvědomil ...

Týden jsem strávil pouze o třech šálcích kávy denně a má váha klesla na 52 , paradoxně jsem měl radost

, ale řekl jsem si , že to již stačí ... že více hubený být nechci ...Stačilo pár týdnů ...

a já vážím necelých 49 kilo .Začal jsem mít z jídla strach , odmítám jej ... a mám k němu nechut ... pokud nemusím ..

nejím .... Ale já musím ... přítel má o mě strach .. bojí se , že to zajde příliš daleko .

Ale mě nepříjde , že bych se změnil .. jediné na čem to pozoruji , je mé oblečení ... kalhoty jsou velké ...pásek je mi volný.. A tak i když jsem dřív navštěvoval obchodní domy s tím , že nechápu ty , kteří mají velikost XS,S ....tak k nim dnes patřím ...a tak nikdy neříkejte nikdy .... já byl ještě před vánoci přesvědčen , že mě se to nikdy týkat nebude ....

a podívejme dnes ....

Ano příčina je někde jinde .... ta nechut k jídlu je způsobena psychikou ...ale....

Dokonce já , který nikdy nechodil cvičit , ani do tělocvičny na škole .... cvičím dvě hodiny denně ...

běhám..

Mám hrůzu z každého nabraného kila ... vážím se třikrát denně , abych se ujistil , že nepřibírám i když něco málo sním , vše kontroluji , jdu do obchodu a strávím tak hodinu jen proto , že si nemohu nic vybrat a nakonec odcházím s okurkou , nebo rajčetem ...občas sním i kuskus , nebo cottage ....

Ale nesáhnu po něčem co mi prostě chutná ,i kdybych chtěl ... Mám problém to sníst ...

Když jsem byl veškerý čas s přítelem věděl jsem , že ho nesmím zklamat , že před ním musím něco sníst a pomáhalo mi , že mě pozoruje , že jí se mnou ...

ale když jsem doma , mám s tím stále problém ......ale snažím se ....nejsem v tom sám ... on je se mnou a i když u mě nesedí při každém jídle , vím , že se mě zeptá zda jsem jedl a co a já se budu muset přiznat a to mě pohání k tomu ,alespon něco málo sníst .A tak uplně nehladovím a i když nepřibírám tak ani nehubnu ....

Možná vám tento článek bude připadat podivný , ale já potřeboval jsem se vypsat ...

Nějak to ventilovat ...