SNARRY(Severus/Harry)

  

  

  

Zažívám úchvatné chvíle ....

Jsem opět tu , zažívám uchvatné chvíle ... 

Včerejší den jsem strávil v užasné společnosti , vyrazili jsme vlakem na výlet . 

Do Klášterce , do zámeckého parku , který je naprosto uchvacující , je to tam příjemné , krásné ... a já jsem byl unešený , nejen tím prostředím , ale i tím , že svíral mou dlan v té své ...Byl jsem nesmírně štastný a již si ani nevzpomínám ,kdy jsem se naposledy cítil tak klidně . Zašli jsme na kávu a já žasl, že i ve volbě kávy se shodneme .... 

Když jsem dorazil domů , tak jsem ulehl na postel a otevřel knihu , krysařův deník .. již jsem ji dočetl a musím řici , že se mi velice líbíla . Opravdu , příběh poutavý a konec překvapující ... je to kniha , která ve mě vyvolala spoustu pocitů . Teraz čítám den trifidů ... a z toho jsem nadšen. 

Dnešního dne vyrazím ven , nejspíše k lesu ... i když prší . 

 Dokonce jsem dnes opět vařil ....kupodivu všem chutnalo až na mě , a tak jsem snědl tři sousta a znechuceně jídlo odnesl ....

Sháním si práci ... musím ... již musím přispívat na chod domácnosti a nechci pracoval v obchodě ve , kterém jsem se nadřel psolední dva roky a tak se snažím najít si jinou práci ....

Již se blíží Metalfest a já jsem nervozní , ano těším se , ale jsem i nervozní ....

Nicméně užívejte si , smějte se a pamatujtě , že život může být krásný . 

Pocit bezpečí

Setmělo se .....

V pokoji bylo poměrně šero ...Chvíli jsem přecházel přes místnost .Opřel jsem se
o ebenové dřevo , tvořící desku mého stolu a rozhlédl se.
To ticho ... uklidňovalo mne .
Nakonec uchopiv jsem do rukou knihu...Matně si vzpomínám proč právě tuto .
Usedl jsem do křesla za stolem a začetl se.
Nechal jsem se unésti .Byl jsem vtáhnut do příběhu jež jsem četl a pozapomněl na čas.
Čas plynul ...čas vždy plyne daleko rychleji ked se dobře
bavíte a tudíž než jsem se nadál ,nastala
hluboká noc .Pohled mi spočinul na hodinách na stole .... vstal jsem a
protáhl tak své rozbolavělé svaly .
Průhled oknem mi umožnil náramnou podívanou .Na obloze zářilo pár hvězd .
Tiše jsem je sledoval .Prohrábl jsem své vlasy a nechal je volně spadnout podél ramen .
Přemýšlel jsem ... já stále přemýšlím . Připadal jsem si neobyčejně obyčejně .
Možná to způsobila ta skotská proudící v mých žilách . Možno to
způsobilo mé rozrušení a možná to
bylo jen tou atmosférou . Tou samotou ... zatouživ jsem po společnosti .
Miluji samotu ,ale někdy je jí přespříliš .
Mé prosby jako by ,byly vyslyšeny a pár okamžiků nato se rozrazily dveře .
Ozval se hluboký znělý baryton ...
"zdravím tě ..přiteli "
Nemusel jsem se otáčet ,abych poznal kdo stojí ve dveřích .
Ten hlas jsem důvěrně znal .
"copak ,postrádal jsi mne?" odvětil jsem a otočil se k němu čelem .
" a když ano ?"
"to mě převelice teší "
Udělal pár kroků směrem ke mě . Ve tváři měl stále ten nečitelný vážný výraz .
Na čele se mu vytvořila tenká vráska zračící jeho dumání .
Zřídkakdy se usmál .A já jsem toužil po tom aby mi věnoval usměv ..alepson na pár okamžiků .
Zatouživ jsem odhodit tu svou masku vážnosti a rezervovanosti
a doslovně ... padnout mu kolem krku .
Hleděl na mě ... do tváře mu spadalo pár černých vlasů ...
" dáš si něco ?" optal jsem se...
"skotskou " zabručel ... (tuto odpověď jsem čekal , a tak měl
nalito ,ještě dříve než stačil odpovědět )
Dotkl jsem se sklenicí té jeho ....
" přípitek? " vyzval mne ...
" na lepší časy" odvětil jsem a netušil co přesně tím vlastně myslím ....
"na lepší časy" pronesl tiše ....
" stalo se něco ?" zeptal se a já jsem v jeho hlase postřehl starost ..
"ne nic ... nic se nestalo ..pročpak?"
"jsi dnes velmi tichý a přijdeš mi trochu roztřesený "
Pohlédl jsem na své ruce a opravdu jsem se třásl ... nepostřehl jsem to .
" nic mi není "
" no jistě .... samozřejmě ... víš napadlo mne ,že by jsi se mohl konečně
svěřit ...chodíš tu týdny ve své pracovně jako štvané zvíře v kleci , zamykáš se tu
a zřejmě moc nespíš a evidentně ani nejíš ,něco se stát muselo ... přestaň mi
prosím konečně lhát ... možná ti přijde ,že se s tím sám vyrovnáš ..ale není přeci
špatné ..podělit se o starost .. vždy je lepší nebýt na to sám "
" Jsi mimořádně všímavý ...Já vím ... máš zjevně pravdu ale ,nechtěl jsem tě zatěžovat
svými starostmi ,přesto ano ,něco se stalo ...něco ...ně .. " v tu chvíli
mi hlasivky vypověděly službu a já
nebyl schopen dokončit větu .
Přišel blíže a objal mě...pevně mě k sobě přitiskl ...a já po dlouhé době cítil ten pocit bezpečí .
Pocit ... za ,který jsem byl nesmírně vděčný .
Zabořil jsem hlavu do jeho hrudi ... Proplétal své štíhlé prsty mými vlasy ....
a mne to uklidňovalo.
Posadil mě na pohovku a přisedl si vedle.
Přivinul mě k sobě a já se k němu schoulil jako malé štěně .
" tak co se stalo ?" " neboj se ... mě můžeš věřit " řekl trochu
naléhavě ..zřejmě očekávajíc netrpělivě odpověď .
" On mi ublížil .. ublížil mi způsobem ... jakým nikdy nikdo .....setřel jsem slzy"
" kdo ? kdo ti ublížil "
" On ... já měl jsem ho rád... věřil jsem mu ..."
" To ne ... to snad ne ...co přesně ti udělal ?" Ted měl hlas mírně obestřen strachem ...
"On mě ... on mě ... on ..." nebyl jsem schopen odpovědět ..ale nemusel jsem dokončovat
Věděl co chci řici ... Objal mě daleko silněji ...
Nechal jsem tiše kanout své slzy ...(když jsem plakal ..přišel jsem si vždy tak slabý ...)
Ukazováčkem nadzvedl mou bradu abych mu pohleděl do očí ... a setřel mé slzy.
Naklonil se nade mě a já mu pohleděl zpříma do očí .
Jeho rty se zlehka dotkly těch mých ...
Byl to jemný až motýli dotek .
Já jsem však jeho polibek opětoval trochu více intenzivněji .
Drtil mé rty ve vášnivém polibku ... a razil si cestu zkrz mé zuby ...
jazykem prozkoumával to území ...a já tiše zastenal do jeho úst .
Zřejmě ho má reakce potěšila .. bylo to poprvé co jsem dnešní noci mohl spatřit jeho úsměv .
" děkuji ti ..." zašeptal jsem .... On však opět políbil mé rty .
Pootevřel jsem je a umožnil mu tak lepší přístup ...
Jemu jsem důvěřoval ... věděl jsem ,že by mi nikdy neublížil ......................
Líbal mne s vášní ...toužil jsem po každém jeho doteku ...
Odrhnul stranou mé vlasy a zabořil prsty do mých vlasů .
Zaklonil jsem hlavu ....a mé prsty putovali po jeho hrudi .
Ležel jsem pod ním a hleděl do jeho očí ...
Když však přidal na intenzitě polibku .. pomalu jsem svá víčka nechal spadnout...
Když jsem se dotkl jeho pozadí ..mírně se zachvěl .
Zmáčkl jsem jeho půlky a slyšel jsem jeho přerývavý dech .
I já jsem ztěžka dýchal ..pokaždé když se naše rty oddělily ...
Odtáhl se hleděl na mě ... nevím co přesně jsem v tom pohledu hledal ...
Objal jsem ho a povalil ho zpět na mě ....
"Víš ..já jen .. nechci ti ublížit ..." ozvalo se
" Ja vím ... to já přeci vím ..."
" dobře ... a jsi si jistý ,že to chceš ?" Nadzvedl obočí v tázavém gestu .
"ano ..jsem si jist "
Přikývl a opět mě políbil .
"budu něžný , neboj se " řekl rozvlážně
Pomalu jsem rozepínal knoflíky na jeho košili a odhaloval tak kousek
po kousku tu alabastrově bledou kůži .
On učinil totéž ....Po chvíli se však zarazil .Přejel bříšky prstů po mých jizvách ....
" to sis udělal sám ?" ta otázka mne trochu rozrušila
" ano ... já sám ..." vydechl jsem ....
Políbil ta místa a věnoval se dále zbavování mého oděvu .
Já jsem zápasil s knoflíkem u jeho kalhot ... Ne a ne se rozepnout .
Mírně se mi třásly ruce . Pohleděl na mě vážně .. a knoflík rozepl sám .
Stahoval jsem jeho kalhoty ke kotníkům a políbil jsem jeho hrud .
I on mne zbavil kalhot .... Odhodil je na perský koberec a dále se věnoval mě .
.................................................................................................................................................................
Když jsem se probudil na pohovce v jeho náručí .. jen těžko jsem uvěřil ,že to nebyl sen .
Hladil jsem jeho vážnou tvář .. prsty jsem putoval po jeho nahé hrudi .
Políbil jsem opatrně jeho ústa abych ho nevzbudil ...
Když jsem se nad něj nahnul podruhé .. zachvátil má ústa v dalším vášní prostoupeném polibku .
Lekl jsem se....
" myslel jsem že spíš,vzbudil jsem tě ?"
Usmál se na mne ... a já jsem ho znovu políbil .

Cítil jsem pocit bezpečí ..právě v jeho náruči .

Neopouštěj mě (Ne me Quitte pas)

Ten den jsem jen stěží vstal z postele , zabořil jsem chodidla do měkkých vláken tmavého koberce

a pomalu nejistým krokem jsem odkráčel do koupelny .

Hleděl jsem na odraz sebe sama v zrcadle a poněkud zvážněl .

Přejel jsem bříšky prstů po hladkém povrchu , poté po své tváří jako bych se chtěl přesvědčit zda já

jsem ten skutečný .

Již jsem nebyl nejmladší , na čele se mi rýsovala tenká vráska od neustálého dumání .

V očích jsem již postrádal onu jiskru , pod nimi se nacházely temné stíny , způsobeny

převážně únavou .

Nos jsem měl mírně pokřiven , pod ním se nacházela Tenká linie mých

Rtů , které byly momentálně pevně stisknuty .

Tvář jsem měl ostře řezanou, což mi jen přidávalo na vážnosti .

Vlasy mi volně splývaly podél ramen , měli zlatavěhnědou barvu a byli po probuzení neupravené .

Pár chvil jsem se zamýšlel a poté opláchl svůj obličej , nechal jsem prameny vlasů spadat do mé tváře.

Opřel jsem se o umyvadlo , jak jsem jen nenáviděl tento pocit , pocit únavy .

Zatoužil jsem se přesunout opět do své

postele , zahalit své tělo do měkké přikrývky , zabořit své svaly do matrace , uložit svou

ztěžklou ,rozbolavělou hlavu na polštář.

Napřímil jsem se , zavrávoral a upadl na chladné dlaždice .Schoulil jsem se do klubka ,

objal svá kolena pažemi a třásl se chladem a bolestí .

Odplazil jsem se k záchodové míse a rázem vyzvrátil obsah svého žaludku .

Cítil jsem se hrozně slabý ,…. Vyčerpaný .

Opatrně a s obtížemi jsem vstal , necítil jsem se moc jistě v kolenou . Rozkašlal jsem se … chrchlal jsem a nemohl to zastavit . Naklonil jsem se opět nad umyvadlo a vykašlal chuchvalec krve . Zatmělo se mi před očima …opláchl jsem obličej a otřel jej do ručníku.

"Do prdele " vydal jsem ze sebe ochraptěle …na nic jiného jsem se v oné chvíli nezmohl.

Usedl jsem na okraj vany , tiše klel ..lhal bych kdybych řekl , že mě to zanechalo lhostejným ,

věděl jsem však co se děje … opět mě to dostihlo .

V hlavě jsem měl tisíce myšlenek .. co budu dělat ? jak mu to řeknu ?

Musím zajít k lékaři , doufal jsem , že je to za mnou ,ale nikoliv .

Odvrávoral jsem do ložnice a ulehl do prostorné postele a doufal , že na okamžik zamhouřím oči .

Což se mi povedlo .. Probudilo mě něžné políbení .

Otevřel jsem oči a spatřil ho sklánět se nade mnou .

" Copak ? je ti zle ? jakto , že nejsi v práci ? "

"Ano , nebylo mi dobře , tak jsem zůstal tu "

" A nechceš třeba čaj , nebo dojít pro nějaké léky ?"

" ne , to nic .. nedělej si starosti ano ? "

" Víš , že budu " - Opět mě políbil , tentokrát intenzivněji …a já s vášní jeho polibek opětoval .

Byly to dlouhé , nespoutané polibky … naše rty se oddělily jen tehdy , když se nám

nedostávalo mnoho vzduchu ..

" Dáš si něco ? nemáš hlad ? " Optal se mě starostlivě

" ne , nemám " Na jídlo jsem neměl sebemenší pomyšlení ….

A tak se najedl sám … poté vlezl ke mně …přikryl se a jemně se dotkl mé kůže ..

Pohladil mě po tváři a odhrnul mi pramen vlasů z obličeje .

Přejížděl prsty po mé nahé hrudi, hleděl na mě tím svým neodolatelným pohledem a já jej opět

políbil … Spoutal jsem jeho ústa ve vášní prostoupeném polibku a nechal se opájet těmito chvílemi .

Jak jen mu mám však sdělit, že tyto chvíle nejspíš nepotrvají věčně …, že se má nemoc

vrátila … že jsem Sic bojovník , ale nikdo a nic mi nezaručuje , že vyhraji ?

Hleděl jsem na usměv na jeho tváři a nechtěl jsem , aby povadnul … aby trpěl ..

Ale vědět to musel …Nechtěl jsem ..ale musel jsem mu to vzdělit …

Ale dnes ne .. dnes ještě ne …

Hladil mě po vlasech a tiše zašeptal …

" Miluji tě "

" Já tebe také , však ty víš "

Políbil mě a schoulil se do mé náruče …Ve , které za pár okamžiků spokojeně a klidně oddychoval … Usnul …

Hrudník se mu zvedal vcelku pravidelně ….

Obával jsem se ….Tentokrát jsem já hladil jeho vlasy ,, proplétal jsem jimi prsty a

Přemýšlel …Neměl jsem tu odvahu mu to vzdělit ani následující týden .. ani měsíc

Dva měsíce …. Ale ….

Jednou v noci jsem se probudil ….Zamířil jsem do koupelny a Opakovalo se tak to co již tolik dnů předtím ..

Nebylo mi dobře …

Můj milovaný mě však tentokrát přistihl … probudil jsem ho , když jsem vstával z postele .

Hleděl na mě … seděl jsem na okraji vany a cítil se provinile …

" Ty jsi nemocný ? " pronesl lítostivě , slzy měl na krajíčku jak se říká

" ano , ano jsem .. vrátilo se to …"

Tentokrát se již rozplakal …Uchopil mou tvář do svých dlaní a po lících mu stékaly velké kapky slz.

Objal jsem jej a snažil se ho utěšit , ale proud jeho slz ne a ne zastavit …

Věděl jsem , že se to stane … Ukryl jsem jej ve svém náruči .. objal jsem ho svými

pažemi a pevně jej k sobě tiskl .

" Neopouštěj mě "

" pššššš…. Miluji tě "

" také tě miluji " Odpověděl mi … oči stále uslzené …

Pojď ,… uchopil jsem ho za ruku a vedl do ložnice …Ulehl jsem a on spočinul vedle …

Pokrýval mou tvář polibky a držel se mě jako by se mě již nikdy nechtěl pustit .

Což byla nejspíše správná dedukce …" spíš drahý ?"

" ne , nemohu usnout .. stále nad tím přemýšlím … jsem tak bezmocný …

Kéž bych mohl udělat něco co by tě uzdravilo "

" Já vím , ale nejde to ...netrap se .. ne ted …"

" bojím se .. mám strach "

" Já vím … já vím …"

" neopouštěj mě …zašeptal a já jsem sním chtěl zůstati .. nechtěl jsem a nehodlal ho prozatím opustit ,

i když jsem věděl , že jednoho dne budu museti "

Zanevři na svobodu Puso .....!

Zaněvři na svobodu,ozvalo se z kouta rozlehlého pokoje,stál jsem

opřen o zed a pronášel k této famozní slečince slova o její svobodě,a v

podstatě

jsem ani netušil ,

kým byla,nežli mě poznala.

Je romantická spanilá duše,,,a já jsem arogantní narcis ,toužící jen

a jen po ní

po jejím puvabu,po její mladé dušičce ,po jejím těle...po její spanilosti.

Je pro mě vším,je pro mě neskonale duležítá, a proto jí musím mít jen

a jen pro sebe .

Ano je to nutnost ,,zamknout jí před pokušením světa...před rozmary

a nelítostí,,

Musím uchránit její nevinnou dušičku ...před krutostí.

Avšak ne před sebou,,ne před svými činny.....,musí být jen moje,,!

Postoupiv jsem k ní o pár kroků blíže,,nebála se stála uprostřed,

s bradou

vztycenou,nevěděla co jí čeká,možná ani netušila kdo jsem ,

proč tu je?Stála jako socha,ani se nepohnula,,byla tam a přesto jako by

nebyla živá,jako by nedýchala

jako by to byla jen a jen iluze ,trik který čeká na potlesk.

Na potlesk ,který slyší všichni ,na potlesk oznamující uspěch.

Místo toho jako by se však dolechla jen nesouhlasného mručení a pískotu.

Čeká nadšený jásot a slyší jen šum.

kráčel jsem kolem té nehybné postavy ,kráčel jsem blíže kní,toužil jsem se

jí jen dotknout,sáhnout si ,a vědět že je opravdu tu.probudit jí ze spánku.

ukázat jí kouzla života.Miloval jsem jí z celé duše,ale věděl

jsem že dokud jí nespoutám nikdy nebude má.

Stál jsem již teměř u ní,má usta se letmě dotýkala těch jejich ,přesto se nepohnula,,

ani mrknutí,neměla strach ,bůhví zda-li něco pocitovala.

Toužil jsem jí vášnivě políbit a prokázat jí svou oddanost ,,,

V tom se pohnula,mrknula,a usmála se,též jsem se usmál.

Políbil jsem jí,neproestovala ,naopak,líbala mne s vášní jakou

já projevoval,po celou dobu co jí znám.

Když se naše rty oddělily,pronesl jsem opět zanevři na svobodu puso!

,,Zanevřu ,pro tebe ,celou dobu se o mě staráš, a já nechci přec být s nikým jiným,jsem tvá duše,a nehodlám odejit "

Znovu jsem jí polibil a tak se má duše po letech vrátila tam kam patří do mého těla.

Odmaturováno s vyznamenaním ... aneb překvapení dne

Již včerejšího dne jsem skládal nejdůležitější zkoušku svého života , byl jsem nesmírně nervozní ... celou noc před tím jsem nemohl spát , ráno jsem se oblékl , abych zaujal a udělal první dojem , první zkouška byla z dějin umění - i té jsem se bál ... přál jsem si dostat otázku č.7 a  nakonec jsem ji opravdu měl , je to Gotické umění v Evropě a v Čechách , mluvil jsem celou dobu a poznal všechny reprodukce. Profesor se na mě usmíval ... následovala Technologie , nejhorší zkouška ... dokonce jsem zmatkovat  , ale nakonec uspěl ... Český Jazyk ... byl užasný ... měl jsem Bídníky od Victora Huga což patří k mým oblíbeným a nekonec jazyk neměcký .... i ten jsem nakonec uspěšně zvládl .Poté  jsem objálil svou maturitní práci , dokonce jsem udělal obrovský dojem , s tím jsem nepočítal.
Vyhlášení bylo až v půl sedmé večer a já doufal , že jsem byl uspěšný ... nakonec se ukázalo , že dokonce ten z nejuspěšnějších .
Z Dějin za jedna , Technologie za dva , Český jazyk -utržil jsem jako jediný plný počet bodů , a NJ ze které jsem utržil bodů 23 a má maturitní práce byla též hodnoce za jedna .. odmaturoval jsem tedy nad mé očekávání a vyučující mi dokonce tleskali . Což bylo uchvatné .. ten pocit byl jedinečný ...
Jsem štastný .... nesmírně štastný a těším se , až si půjdu ve středu pro maturitní vysvědčení .

Už , aby to bylo za mnou .....

 

Čtvrteční i Páteční den , tedy jen jeho část jsem trávil ve školní instituci , což bylo podivné , po poměrně dlouhé době , měl jsem tam sraz se spolužačkou , abychom se věnovali studiu , a tak jsem od profesora vypůjčil maturitní desky k Dějinám Umění a vše jsme běhěm dvou dnů probrali .Přesto se obávám , mám strach a nemohu opět spát , jíst ... už aby to bylo za mnou .
Nedávno jsem se vážil a zjistil , že již vážím jen 54 kilo ... ještě před pár měsíci jsem měl 63 .... jenže nejsem prozatím schopen to zarazit .
Ze čtvrtka na pátek jsem přespával (i když to není vhodné slovo , vzhledem k tomu , že jsem nespal) opět v bytě ve Varech , abych se mohl soutředit na studium , dnes večer se tam navracím a zůstávám tam až do utérý .Tudíž se nelekejte , že se ozvu až poté , nemám tam připojení k internetu .
Přesto se zde v uterý objevím a dám vedět jak jsem dopadl u té zkoušky.
Dnešní den strávím opět v té kouzelné společnosti , moc se těším ...
K maturitní zkoušce mi prosím držte palce ... musím ji zvládnout .
Vím , že tohle bude znít dosti zvláštně ... ale mě rozčiluje již jen jakýkoliv jeho pohyb , zvuk .. zakašlání ... jeho pohled a nedejbože když promluví . Mluvím o svém ( jak nerad mu říkám otec) otci.
je mi z něj zle , nejvíce mě rozčiluje , že si vůbec nic neuvědomuje ... nic ...vše je v pořádku ... nic se neděje ,  já potřebuji se toho zbavit ... nevím jak dlouho , jak dlouho budu ještě schopen to snášet. Neuvědomuje si jak moc mi ublížil , jak moc mě to poznamenalo,  v mých vztazích ... ve všem ...

Písen mého srdce ....

Nejkrásnější vánoční dárek

Seděl jsem za psacím stolem ,nemohl najít ta správná slova .Byl jsem mírně zaskočen.Přemýšlel jsem .

Jako vždy jsem byl plně ponořen do svého nitra ,když mě vyrušila ta slova ..

"posloucháš mě vůbec ?"

" omlouvám se, zamyslel jsem se."

"to jsem si myslel … jsi stále tak vážný a přemýšlivý ?"

"ano ,myslím ,že ano"

Vydechl jsem a konečně pohleděl do jeho tváře ,zračilo se v ní však něco co jsem nedokázal identifikovat .

Pár chvil jsme si hleděli do tváří … než jsem se odhodlal promluvit

"cigaretu ?"

"nepohrdnu .děkuji"

Podal jsem mu jí a dovolil si připálit mu .

Poté jsem cigaretu poválel v ústech a rozhodl si též připálit.

Kouř se zvedal vzhůru .

A já začínal být trochu unavený .....vskutku jsem měl za sebou dlouhý den .

"skotskou příteli ?" optal jsem se

"ovšem ... "

Usrkl jsem ze sklenky a přivřel víčka . Snažil jsem se uklidnil ten vnitřní boj .

Snažil jsem se býti klidný …alespoň pro tentokrát.

Cítil jsem se napjatě již pár dní, vyčerpaný … Což mi působilo značné problémy …

Snažil jsem se dopsat jedno z vrcholných děl mé kariéry ..ale nebyl jsem schopen zvolit ta správná slova . Stále jsem přepisoval těch posledních pár řádků .

Zastihla mě tvůrčí krize v plném proudu ,rozhodl jsem se tedy trochu si odpočinout .

Připálil jsem si další cigaretu a neopomenul jednu nabídnout i mé společnosti .

"Charlie byl dnes nezvykle tichý …..Zřejmě též zabředl do svých vod … a přemýšlel .

"Charlie ? děje se něco ?"

" ale ne … ovšem ,že ne Henry jak jsi na něco takového přišel ?"

" obvykle býváš poněkud výřečnější "

" Omlouvám se ti …. Jen jsem přemýšlel"

" smím-li se optat nad čím ?"

"ale no tak Henry,každý máme svá tajemství "

" máš pravdu .. to máme .. jen jsem doufal ,že by jsi si se mohl svěřit.. něco mi povědět o své zamilovanosti ?"

" jak jsi přišel na tu hloupost s láskou příteli ?"

" již pár týdnů se chováš poněkud podivně …usmíváš se… zpíváš si a jsi nezvykle

pozitivně naladěn "

"Pleteš se Henry … nic takového "

" nu jak myslíš "

Zhluboka jsem se nadechl … Byl vcelku pěkný večer,,na obloze zářilo pár hvězd …

Miloval jsem to tu . Paříž jsem si oblíbil stejně tak jako Londýn….I když Londýn mám o něco raději .. přiznávám .

Pohlédl na mě … naskočila mi husí kůže …

Ten pohled byl poněkud pronikavý …. Vyšli jsem společně na terasu … z nebe se snášely sněhové vločky .

Bylo poněkud chladno ….avšak ten výhled stál za vše .

Opřel jsem se o zábradlí …Charlie se usmál …byl vskutku roztomilý .

Nechtěl jsem to přiznat ,ale on byl půvabný …

Upravil jsem si vázanku …a nechal své vlasy spadnout na ramena .

" Líbí se ti v Paříži ?"

" velmi ,,Paříž je okouzlující…"

Já jsem byl roztřesený ..a nebyl jsem se tak jistý zda za to může jen zima .

Či je to vinna i mého společníka …Toužil jsem se dotknout se jeho rtů…

"možná bych přeci jen chtěl s tebou mluvit o své zamilovanosti Henry "

" tak přeci jsi zamilován "

" ano ,ale je to nepřístojné ….tajné … láska ,která je zakázaná."

" zamiloval jsi se do dámy z vyšší společenské vrstvy? Či je snad moc mladá ?"

"ale ne Henry , ne ne..dáma to není "

" chceš mi snad řici ,že jsi se zakoukal do muže?"(to zní velmi slibně ….,potěšilo mě .jakým směrem se to vyvíjí)

" ano " vydechl a zrůžověly mu líce ….(zřejmě si dosti oddychl když se přiznal )

"Muselo býti těžké se svěřit …."

" ano … chceš mi řici ,že to chápeš"

"ovšem ,že to chápu … láska je krásná a může nás zavést ke komukoliv a kdykoliv"

" děkuji ti Henry … "

( je zamilován .. věděl jsem to .. i když mě zaskočilo .že je jeho objektem touhy muž )

" je to oboustranné ?"

" myslím že nikoli "

" to mě moc mrzí .. nejhorší forma lásky je ta neopětovaná "

Zamyslel jsem se nad tím a nechal vítr ovívat mé vlasy …

Zavřel jsem oči…. A ucítil na rtech jemný až motýlí dotek .

Přitiskl jsem své rty na jeho trochu intenzivněji …

Zřejmě ho to překvapilo.. trošku couvnul …

Otevřel jsem oči ..a pohleděl mu do očí ….

Objal mě a znovu nesměle políbil .

Prohloubil jsem tento polibek a zaryl prsty do jeho vlasů .

Líbal jsem ho s neskrývanou vášní … Vločky na nás padaly a bylo to vskutku romantické .

Zavedl jsem ho dovnitř a položil na pohovku ..

Líbali jsme se …. A hýčkali se…¨

když se naše rty s mlasknutím oddělily .. zašeptal

" děkuji ti … kdybych tušil ,že je to vzájemné .. svěřil bych se již dávno "

Umlčel jsem ho dalším polibkem …

Byl to ten nejkrásnější vánoční dárek jenž mi mohl dát …

LÁSKU .

Per aspera ad astra...10.Závěr(BDSM/PWP)

Byl jsem si poměrně jist, že nespím a tudíž jsem byl velice překvapen.
Zakřičel jsem, když tu se z rohu pokoje ozvalo:
,,Copak copak bojíš se?"
,,Tebe se nebojím,měl bych?"
,,Tak to bys tedy měl, ty můj medvídku.."
Vzepřel jsem se a provaz se mi zaryl více do kůže, ucítil jsem pramínek krve stékajíc
po mé dlani na ukazováček a musel jsem uznat, že mě to vzrušovalo.
Slabinami mi prostupovalo slabé mravenčení,
zachvěl jsem se. Vyčkával jsem,
přistoupil blíž, pohleděl na mě a zeširoka se usmál.
,,Ty jeden chlípníku" zavrčel jsem.
Jeho úsměv nepolevil, spíše naopak v očích se mu zalesklo.
Než jsem se nad tím mohl zamyslet, líbal má ústa, divoce a s neskrývanou vášní,
přivřel jsem oči a rozhodl se to vychutnat naplno. Pootevřel jsem ústa čímž jsem mu umožnil lepší přistup.
Jazykem olízl mé rty a pak jemně vplul dovnitř.
Začalo se to na mě pojevovat, unilo mi lehké zásténání.
Skousl můj spodní ret, což způsobilo ještě větší nával vzrušení.
Znovu jsem se zachvěl, vytáhl z kapsy černý šátek a ovázal mi oči, což mě trochu zamrzelo jelikož
se na něj nemohu dívat .
Pak jsem ucitil jak se jeho hebké rty posouvají níže, políbil můj krk, moji tepnu, určitě cítil, jak mi rozproudil krev.
Jeho rty byly najednou všude, ucítil jsem jak se látka na mé hrudi roztrhla.
Svezl se k mému hrudníku a skousl mou bradavku. Nic jsem neviděl a o to intenzivněji
jsem vše cítil, ucítil jsem, jak mě šimrají jeho dlouhé vlasy, ucítil jsem slabou vůni jeho kolínské,
ucítil jsem, jak se jeho ruka otírá o látku mých kalhot, cítil jsem jeho horký dech.
Ted měl rty u mého břicha, objel můj pupík a rukou zašmátral do mého rozkoku, cítil jsem teplo
jeho ruky i přes kalhoty, zmáčkl, ne moc, ale k mému
výkřiku to postačilo. Bylo to vzrušující.
Poté se odtáhl, nesouhlasně jsem zamručel,
když v tom jsem zbystřil a uslyšel zvuk rozepínaní, sundaval si
kalhoty, což mě dráždilo.
Poté je rozepl i mě, stáhl je jen ke kotníkům,
cítil jsem trochu chladno v oblasti stehen, avšak to se zmírnilo když
se jeho nahá kůže otřela o tu mou.
Byla jemná, neviděl jsem, i přesto jsem si dokázal vybavit
tu alabstrově bledou kůži, kterou jsem s vášní líbal.
,,Líbí?" zavrněl mi do ucha.
,,Nezmohl jsem se na více slov než na koktávé ,,Ano."
I přestože jsem ho nespatřil, věděl jsem, že zase vrhl jeden z těch
svých pobavených usměvů.
Má erekce si již poměrně bolestivě žádala pozonosti, dotkl se mého penisu
a laškovně se zeptal
,,Chtěl jsi něco?" přitom se svým rozkrokem otíral o ten můj.
,,Ty bastarde víš co chci!"
,,Ale nevim, nějak mi to vypadlo."
,,Kdybych nebyl přivázán přísáhám, že by to odnesly tvoje koule!"
,,Tak ještě, že jsem měl tak skvělý nápad."
Vtiskl mi polibek a odtáhl se do mého klína.
,,Tak o co, že máš zájem?" dráždil mě svými slovy.
,,Chci tě.." zavrněl jsem odpověd.
Což ho zřejmě rozvášnilo jelikož se zeptal ,,Jak?"
,,Nejdřív si se mnou pohraj, pak když už jsi mě tak šikovně přivázal,
bys mě mohl šikovně ukojit."
Ty poslední slova jsem skoro zašeptal,
avšak než sem se nádal měl jsem jeho ústa na své chloubě.
Jeho vlasy mě šimraly na břiše, vzdychl jsem,
jeho rty objely můj penis po celé délce, pak ho uchvátil téměř celý do úst.
To jsem se již rozvdychal poměrně hlasitě, věděl jak na to.
Jemně mě kousl, myslel jsem, že větší nával rozkoše již nesnesu ale ovládl jsem se.
Odtáhl se a vtiskl mi trochu mokrý polibek, velmi tělesné chuti...
Nemohl jsem mu odolávat, viděl jsem jen tmu, byl jsem pohlcen tmou, ale najednou
jako bych mohl slyšet
každý jeho pohyb, pohyb jeho ladného těla, pohyb jeho rozevlátých vlasů.
Ucitil jsem jeho erekci, jak se otírá o mé břicho.
Líbal mě zcela neochvějně, věděl co dělá.
Líbal mě značnou chvíli než se rozhodl, že ani on nemůže déle čekat.
,,Cože sem chtěl udělat? Máš nějaké přání?"
,,Děláš si legraci? Tak už mě sakra ošukej" frustrovaně jsem zakřičel.
,,Ou ou až takhle spontální projev, nebojíš se, vždyt přeci jen to
bude poprvé, co to dělá někdo tobě a ne ty jemu."
,,Ne nebojím, od tebe ne, i když jsi mizera."
,,Ale medvídku, nemůžeš tohle popřít, dotkl se prstem mojí erekce."
,,Trhl jsem sebou a opět jsem ucítil trochu krve na svém zápěstí, bylo to velmi bolestivé.
To už jsem však ucítil jeho prst pronikající do mého pozadí,
zřejmě pokrytý mastí aby mi nenatrhl zadek.
Bylo to mírně nepříjemné, avšak jen do doby než se otřel o mou prostatu, to jsem slatí vykřikl
a nemohl popadnout dech.
Přidal další prst, poté třetí, pohyboval jsem pánví
abych sladil pohyby prstů ve svém těle.
Když Henry usoudil, že je to dostatěčná příprava, přitlačil svým penisem proti mému vstupu a
velmi pomalu tlačil dovniř než se tam dostal celý.
Chvíli se nehýbal, abych si zvykl a když jsem mu pánví vyšel vstříct, přirazil.... byl to
velmi nový pocit, cítil jsem se tak zaplněný.
Přirážel proti mě, s každým přírazem se mi provazy zaryly hlouběji, avšak

se mi smýsil pocit slasti
a bolesti v jedno, což bylo
silné jako výbuch čehosi nepoznaného...
Cítil jsem jeho dech na své tváři, potichu vzdychal,

jeho spocené vlasy mi padaly na hrudník s každým přirazem, bylo to silné, nořil

se dovnitř a ven dokud sám nebyl na pokraji sil.
Byl jsem tak zaplněl, cítil jsem kapičky potu smísené s tou vůní kolínské na jeho hrudi.
Políbil mě, sáhl jednou rukou do mého rozkroku a přejížděl po mém penisu nahoru a dolů.
A v tom se ozval zvuk, který nevěštil nic dobrého, otevření dveří.
Henry se zastavil, pohlédl přes své vlasy na postavu, která vešla a jistě celý zrudl.
,,Mami, co tu děláš?" ozvalo se. Musel jsem se smát nešlo to.
,,No přišla jsem navštivit svého synka v práci."
,,Mami, nevidíš, že mám něco naléhaveho."
,,Jistě ta osoba pod tebou."
,,Přesně mami, přeci nechceš abych trpěl sexuální frustrací, takže když dovolíš..."
,,Jistě chlapče, ale to je muž?"
,,Ano je to muž, vysvětlím ti to později."
Jeho matka celá rudá opustila místnost, nacož jsme oba propukli v hlasitý smích.
,,Chudáčku, budeš trpěl sexuální frustrací" zasmál jsem se.
Přirazil tak silně až to zabolelo a provazy se stáhly těsněji.
,,Pozor na jazyk!"
Přirážel pořád silněji, jednou rukou třel můj žalud dokud jsme oba s hlasitým vykřikem nevyvrcholili. Mé semeno mu
potřisnilo ladné břicho a jeho zatím plnilo mé tělo horkými slastnými proudy. Poté vyčerpaně padl vedle mě.
,,To bylo užasné."
,,To doufám" oddechl si a políbil mě.
Poté rozvázal můj šátek.
Prohrábl jsem se jeho vlasy, políbil jsem ho s velkou vášní.
,,Děkuji." zavrněl jsem do jeho ouška.
Poté rozvázal provazy kolem mého zápěstí, odhalil tak má zranění, krvý podlité
modřiny, políbil zraněná místa a nechal mě si odpočinout.
,,To si někdy vyměníme."
,,To bych moc rád" dořekl a poté jsme oba usnuli...


Tímto však náš příběh končí, tento příběh měl zobrazit, že i v těch chlípných duších se najde cit a já ho našel.
I když byl prostoupen pederastii, zamiloval jsem se...již navěky.
Tento příběh by jste stejně již nechtěli slyšel dále.

Raději zanecháme konec tam, kde jsem byl štastný.

Já a opět já , aneb nikdy nepřestávej snít ....