pátek 17. května 2013

Nejkrásnější vánoční dárek



Seděl jsem za psacím stolem ,nemohl najít ta správná slova .Byl jsem mírně zaskočen.Přemýšlel jsem .
Jako vždy jsem byl plně ponořen do svého nitra ,když mě vyrušila ta slova ..
"posloucháš mě vůbec ?"
" omlouvám se, zamyslel jsem se."
"to jsem si myslel … jsi stále tak vážný a přemýšlivý ?"
"ano ,myslím ,že ano"
Vydechl jsem a konečně pohleděl do jeho tváře ,zračilo se v ní však něco co jsem nedokázal identifikovat .
Pár chvil jsme si hleděli do tváří … než jsem se odhodlal promluvit
"cigaretu ?"
"nepohrdnu .děkuji"
Podal jsem mu jí a dovolil si připálit mu .
Poté jsem cigaretu poválel v ústech a rozhodl si též připálit.
Kouř se zvedal vzhůru .
A já začínal být trochu unavený .....vskutku jsem měl za sebou dlouhý den .
"skotskou příteli ?" optal jsem se
"ovšem ... "
Usrkl jsem ze sklenky a přivřel víčka . Snažil jsem se uklidnil ten vnitřní boj .
Snažil jsem se býti klidný …alespoň pro tentokrát.
Cítil jsem se napjatě již pár dní, vyčerpaný … Což mi působilo značné problémy …
Snažil jsem se dopsat jedno z vrcholných děl mé kariéry ..ale nebyl jsem schopen zvolit ta správná slova . Stále jsem přepisoval těch posledních pár řádků .
Zastihla mě tvůrčí krize v plném proudu ,rozhodl jsem se tedy trochu si odpočinout .
Připálil jsem si další cigaretu a neopomenul jednu nabídnout i mé společnosti .
"Charlie byl dnes nezvykle tichý …..Zřejmě též zabředl do svých vod … a přemýšlel .

"Charlie ? děje se něco ?"
" ale ne … ovšem ,že ne Henry jak jsi na něco takového přišel ?"
" obvykle býváš poněkud výřečnější "
" Omlouvám se ti …. Jen jsem přemýšlel"
" smím-li se optat nad čím ?"
"ale no tak Henry,každý máme svá tajemství "
" máš pravdu .. to máme .. jen jsem doufal ,že by jsi si se mohl svěřit.. něco mi povědět o své zamilovanosti ?"
" jak jsi přišel na tu hloupost s láskou příteli ?"
" již pár týdnů se chováš poněkud podivně …usmíváš se… zpíváš si a jsi nezvykle
pozitivně naladěn "
"Pleteš se Henry … nic takového "
" nu jak myslíš "
Zhluboka jsem se nadechl … Byl vcelku pěkný večer,,na obloze zářilo pár hvězd …
Miloval jsem to tu . Paříž jsem si oblíbil stejně tak jako Londýn….I když Londýn mám o něco raději .. přiznávám .
Pohlédl na mě … naskočila mi husí kůže …
Ten pohled byl poněkud pronikavý …. Vyšli jsem společně na terasu … z nebe se snášely sněhové vločky .
Bylo poněkud chladno ….avšak ten výhled stál za vše .
Opřel jsem se o zábradlí …Charlie se usmál …byl vskutku roztomilý .
Nechtěl jsem to přiznat ,ale on byl půvabný …
Upravil jsem si vázanku …a nechal své vlasy spadnout na ramena .
" Líbí se ti v Paříži ?"
" velmi ,,Paříž je okouzlující…"


Já jsem byl roztřesený ..a nebyl jsem se tak jistý zda za to může jen zima .
Či je to vinna i mého společníka …Toužil jsem se dotknout se jeho rtů…
"možná bych přeci jen chtěl s tebou mluvit o své zamilovanosti Henry "
" tak přeci jsi zamilován "
" ano ,ale je to nepřístojné ….tajné … láska ,která je zakázaná."
" zamiloval jsi se do dámy z vyšší společenské vrstvy? Či je snad moc mladá ?"
"ale ne Henry , ne ne..dáma to není "
" chceš mi snad řici ,že jsi se zakoukal do muže?"(to zní velmi slibně ….,potěšilo mě .jakým směrem se to vyvíjí)
" ano " vydechl a zrůžověly mu líce ….(zřejmě si dosti oddychl když se přiznal )
"Muselo býti těžké se svěřit …."
" ano … chceš mi řici ,že to chápeš"
"ovšem ,že to chápu … láska je krásná a může nás zavést ke komukoliv a kdykoliv"
" děkuji ti Henry … "
( je zamilován .. věděl jsem to .. i když mě zaskočilo .že je jeho objektem touhy muž )
" je to oboustranné ?"
" myslím že nikoli "
" to mě moc mrzí .. nejhorší forma lásky je ta neopětovaná "
Zamyslel jsem se nad tím a nechal vítr ovívat mé vlasy …
Zavřel jsem oči…. A ucítil na rtech jemný až motýlí dotek .
Přitiskl jsem své rty na jeho trochu intenzivněji …
Zřejmě ho to překvapilo.. trošku couvnul …
Otevřel jsem oči ..a pohleděl mu do očí ….
Objal mě a znovu nesměle políbil .
Prohloubil jsem tento polibek a zaryl prsty do jeho vlasů .
Líbal jsem ho s neskrývanou vášní … Vločky na nás padaly a bylo to vskutku romantické .
Zavedl jsem ho dovnitř a položil na pohovku ..
Líbali jsme se …. A hýčkali se…¨
když se naše rty s mlasknutím oddělily .. zašeptal
" děkuji ti … kdybych tušil ,že je to vzájemné .. svěřil bych se již dávno "
Umlčel jsem ho dalším polibkem …
Byl to ten nejkrásnější vánoční dárek jenž mi mohl dát …
LÁSKU .

5 komentářů:

  1. Henry, ty zlatíčko, jak ty to děláš? Vždyť snad u každého tvého článku se rozbrečím :-) To se Ti fakt někdy stalo, nebo bys byl rád kdyby se to stalo? :) Vážně, zase jsi mě rozplakal. Taky už vím, že nejkrásnější blog je ten Tvůj :-)* Moc Ti děkuji za tvé članky, probouzí mě. :)*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, to se mi nikdy nestalo, jen jsem si o tom snil , i když jsem tehdy netušil , že když si něco hodně moc přeješ tak se to může splnit , jelikož jsem se později opravdu zamiloval.Doufám , že to byly splzičky dojetí a nikoliv smutku. Jsem polichocen , opravdu moc mě to těší .
      Za mé články neděkuj , ani nevíš jak moc mě těší , že je někdo čte a , že je to někdo jako ty , někdo vnímavý a milý .Já děkuji , že si najdeš čas je čísti .

      Vymazat
  2. Jojo, máš to opravdu dojemné. A moc děkuji, nemyslím si o sobě, že jsem milá, ale když si to myslíš :)) Vždy si nacházím čas v tom co dělám, abych si mohla počísti Tvůj milý blog. Když Ti sem něco přibude, tak ti napíšu, co cítím, a co si o Tvém článku myslím. Vždy píši, co cítí mé srdce. Henry, miluji Tvůj blog :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Ale jsi , i když si to nemyslíš .
    Jsem tím opravdu poctěn.

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji moc, ty také jsi :)
    Děkuji, vážně, za všechno :-)

    OdpovědětVymazat